Psychotropní rostliny z tropických pralesů
Halucinogenní látky získaly velkou popularitu v průběhu dvacátého století. V současné době jsou na českém území k dispozici různé přírodní drogy, které však nepodléhají striktnímu regulačnímu působení. Snadná dosažitelnost těchto halucinogenů umocňuje v lidech touhu, díky které si kompenzují nejrůznější problémy. Do náruče drogové závislosti jsou neúmyslně vehnání lidé ať již z osobního popudu anebo z poměrně neutěšené ekonomické či sociální situace. Tito lidé vyhledají útěchu v drogách hlavně proto, že se chtějí oprostit od každodenních problémů. Vedle těchto jedinců existují také skupinky mladých lidí, kteří berou drogové opojení jako experiment, vzdor či zábavu.
Zástupce tropických rostlinných drog Jižní Ameriky
Banisteriopsis caapi je gigantická rostlina z řádu malpígiotvaré, jejichž domovinou je prostředí nejrozsáhlejší amazonské nížiny. Mimo toho se vyskytuje v příkrých svazích majestátných And Ekvádoru a Kolumbie. Rozšířila se do jiných oblastí jižní části amerického kontinentu.
Tato rostlina se vyznačuje unikátní podobou. Na první pohled v ní vidí mnoho lidí doslova prorostlou anatomickou strukturu z pralesního světa. Jiní v ní zase spatřují kompozici molekuli života. Tento vzhled může v některých lidech evokovat kupříkladu propletená hadí stvoření. Ať tak či onak dominuje kůrou v hnědé barvě. Překrásnou a silnou liánu zdobí vejčitě kopinaté listy tmavozeleného odstínu. U této pralesní rostliny z rodu ajahuaska lze ještě vyzdvihnout květy v růžovém probarvení. Ty jsou drobnějšího rázu.
Tato pralesní liána je poměrně známá pod názvem ayahuasca. Také se ji přezdívá caapi. U některých domorodých obyvatel zdomácněl také pojem yagé, pindé, shilling a mnoho jiných výrazů. Tyto slovní obraty se rovněž používají k označení finálního halucinogenního nápoje. Tento přírodní přípravek se užívá při magických religiózních praktikách či tradičních zdejších léčitelských obřadech.
Halucinogenní produkt je ve své podstatě odvar či výluh, na který se používá potřebné množství kůry z liány. Tento narkotický prostředek se vyrábí převážně z této jmenované rostliny. Občas do něj přidávají domorodci v jižní Africe také jiné ingredience v podobě listů z různých psychoaktivních rostlin. Kromě toho se při výrobě tohoto nápoje mohou používat výtažky z rostliny rodu psychotria. Jde především o tropickou rostlinu zvanou psychotria viridis. Staletími osvědčené jsou i jiné doplňkové složky. Těch může být nepočítaně.
Než vůbec vznikne takový nápoj, potřebuje si šaman sehnat potřebné přísady. Proto se vydává spolu se svými mladšími učedníky do míst, kde právě rostou tyto rostliny. Zde tráví řadu hodin jejich sbíráním. Pro svoje medicínské účely vyhledávají jak starší, tak i mladší části rostliny. Večerní hodiny věnuje převážně šaman meditačnímu sezení a přes den se dává do výroby nápoje ayahuasca. Ten se připravuje různou technologickou úpravou. Nejčastěji se využívá metoda extrakce varem. Podle místních tradicí se také obyčejně přistupuje k metodě probíhající za studena. Medicinmani mohou upřednostňovat také přípravu z jedinečných nařezaných přírodních rostlinných drog, eventuálně z předem připraveného prášku.
Halucinogenní nápoj je složen z látek, které dokážou v mžiku navozovat změnu stavu vědomí. Jednou takovou složkou je i skupina harmalových alkaloidů. Ta přispívá a taktéž prohlubuje jedinečnou cestu do úplně nových a neprozkoumaných zón vědomí.
Součástí tohoto moku jsou betakarbolinové alkaloidy. O nich je známo, že se vyznačují svým osobitým účinkem. Jde zejména o farmakologický efekt. Tato skupina alkaloidů působí psychofarmakologicky. Podílí se na rozvoji halucinogenních příznaků.
Další účinnou složkou je alkaloid harmin. Tento druh látky při intoxikaci vyvolává zvracení, pocity nevolnosti. Dostavuje se také třes a různá úroveň agresivního chování. Standardně se může objevit celkově pobledlá pokožka. V nadcházející fázi předávkování čeká člověka zvýšená spavost s halucinačními optickými projevy.
Nepochybně je nutné uvést také zcela silný alkaloid DMT. Ten působí v těle krátce. Prostřednictvím této složky se u člověka dostavují zrakové iluze a emocionální poruchy. Na denním pořádku jsou také specifické poruchy, které se podepisují na zkresleném vnímání jak času, tak i prostoru.
Za halucinogenním nápojem ayahuasca cestují lidé přes půl světa. Do amazonských oblastí míří čím dál více turistů, kteří chtějí na vlastní kůži okusit vyhlášenou halucinogenní drogu. Po jejím požití se z mírumilovných lidí stávají predátoři. Za jistých okolností může být tato zkušenost vysloveně nebezpečná. I když lidé touží po očištění svého organismu a sebepoznání, čeká tu na ně mnoho tajů a riskantních situací. Vedle toho mohou snadno upadnout do akutního stavu ohrožující jejich život.
Tuto destinaci s bohatou faunou a flórou si vybírají právě cestovatelé, kteří se chtějí osvobodit od současného uspěchaného života.
Psychotria viridis
Tato rostlina se vyskytuje v několika oblastech od střední Ameriky přes vnitrozemský stát Bolivie až po nádhernou a také velmi rozmanitou brazilskou zemi.
Psychotria viridis se vizuálně podobá keři či stromu. Dosahuje výšky necelé dva metry. Pochopitelně tu a tam se najdou exempláře měřící až pět metrů. Tento druh rostliny dominuje opadávajícími palisty. Listy psychotria viridis mají délku v rozmezí pěti až šestnácti centimetrů. Jejich šířka může činit až přes pět centimetrů. Zrovna tato jmenovaná rostlina je zdrojem přírodních toxinů, jako je kupříkladu dimethyltryptamin.
Jiné psychotropní rostliny z tropických pralesů
Do této kategorie spadá i rostlina virola theiodora z čeledi muškátovníkovité. Jedná se o strom, jenž dosahuje naprosto neuvěřitelných výšek. Tento druh má válcovitý kmen a jeho průřez činí zhruba padesát centimetrů. Zajímavé jsou i jeho listy, jejž v lidech vyvolávají specifickou vůni čerstvého čajového nápoje. Nezapomenutelné jsou plody s kulovitou podobou a semena probarvená do oranžovočerveného odstínu.
Strom druhu virola se rozprostírá podél veletoku Orinoka, eventuálně jej lze spatřit v lokalitách západu Amazonie.
Z této rostliny se připravuje droga, které se pyšní různými oblastními názvy. Většinou je tento toxin znám pod výrazem paricá. Často lze v této nehostinné amazonské přírodě slýchat i slovo epená. Narazit tu lze samozřejmě na označení nyakwana.
Na výrobu této drogy používají domorodci kůru z rostliny virola. Tu pak dále zpracovávají. Jako první se rozdrtí a následně prochází varným procesem. Při této metodě se používá opravdu malé množství vody. Výsledkem je produkt s hustší konzistencí, který se nechává na slunci vysušit. Někteří se snaží zbavit přebytečné vody nad mírným ohněm. Nakonec se přistupuje k poslední fázi, jež souvisí s drcením a proséváním.
Mezi kmeny indiánů velice zlidověla technika, při níž je hlavní složkou vnitřní vrstvička kůry. Ta se seškrabává za pomocí speciálních nástrojů. Poté se různě velké hoblinky nechají vysušovat nad ohněm. Jakmile je tento proces skončen, pak se hoblinky rozemelou na jemný prášek a promísí se dalšími ingrediencemi, jako jsou např. rozdrcené lístečky byliny rodu justicia. Jako přísada může také posloužit zbytek popele se skvostného stromu, jenž má příhodné podmínky v unikátních oblastech jižní části amerického kontinentu. Jde zejména o střední a tropické lokality.
Do povědomí cestovatelů se dostala také konzumace surového formy, jež připomíná svým složením pryskyřičnou směs. Z ní se tvoří malé kuličky.
Halucinogenní droga disponuje několik spřízněnými významnými přírodními alkaloidy. Za zmínku stojí psychedelikum 5-MeO-DMT a mnoho dalších látek. Jiné složky jsou tu obsaženy ve velmi malém množství.
Pokud domorodci se uchylují ke šňupání této drogy, dostavuje se u nich za nepatrnou chvíli projev emocionálního vzrušení. O mnoho později postihuje takového člověka znecitlivění končetin. Mezi běžné symptomy patří také forma tikové poruchy obličejových svalů, komplexní zrakové halucinační stavy, poruchy z hlediska svalové koordinace. Zařadit jsem lze také zdravotní obtíže v podobě žaludeční nevolnosti. Dokonce uživatele halucinogenní drogy čeká útlumově-relaxační stadium s neklidnými a hlubokými projevy.