Otrava opiáty

Nadměrné dávky drog ať již přírodního nebo syntetického původu vyvolávají v lidském organismu otravu neboli závažný stav. Lidé na nich si postupně vypěstují určitý nezdravý návyk. Dá se jednoduše říci, že jsou na nich enormně po fyzické a psychické stránce nakonec závislý. Lidé podlehnou drogám velice snadno a při jejich pravidelném užívání jsou pak nuceni zvyšovat množství dané látky především za jediným účelem. A tím je zvýšení osobního požitku. Tyto směsi si berou lidé během krátkého časového úseku a v jejich těle se neúměrně hromadí. Organismus jedince si s tím zkrátka nedokáže poradit, a proto u něj nastává toxická reakce. Některé drogy se vyznačují dlouhotrvajícím efektem, nicméně osoba vždy podlehne nutkavé touze po další dávce. To se odehrává mnohdy příliš krátké době po prvním užití, kdy chemické látky ještě z těla nevyprchaly.

Většina lidí experimentuje s jistým typem drogy, přičemž se zřídkakdy potýkají s předávkováním. Závislejší jedinci se každodenně zabředávají stále hlouběji do drogové závislosti, z níž není lehké se jenom tak vymanit. Načež tímto svým počínáním ohrožují prvotně své zdraví a mohou se u nich objevit aktivní otravy mající za následek smrt.

Na stavech související s nadměrným předávkováním toxickými látkami má podíl (i když nepřímou formou) také několik činitelů. Namátkou jmenujme alespoň pár z nich: hypotermie, syndrom chronického vyčerpání, porucha činnosti centrální nervové soustavy a syndrom multiorgánové dysfunkce.

Pakliže člověk holduje drogovému opojení dlouhé roky, projevuje se u něj charakteristický rozpad osobnosti. Jeho orgány jsou natolik poškozeny, že nejsou schopny nadále plnit svoji základní funkci. Například u těhotných žen se drogy negativně podepisují na plodu a potažmo také na samotném novorozenci. Tento človíček trpí po narození abstinenčním syndromem.

Povětšinou mladiství často okusí nějakou tu drogu. Experimentování probíhá do přibližně věkové kategorie třiceti let. V průběhu několika let došlo k nárůstu drogově závislých. Čím dál více se do drogového dobrodružství pouští stále mladší osoby.

Do organismu se nejběžněji chemická látka dostává perorálním požitím. Někteří lidé dávají přednost injekčnímu, inhalačnímu či intranazálnímu podání. Dle uvedeného způsobu užití pak nastupuje účinek drogy. To se potom odráží na úrovni příznaků a míře potenciálního ohrožení. Většina toxikomanů si ráda kromě jedné drogy vezme i další látky, díky tomuto počínání se ovšem očekávaný účinek nedostaví.

Otrava opioidy

Opioidy jsou v podstatě látky vyrobené z opia neboli určité formy omamné látky, která se vyznačuje jistým unikátním složením. Opium disponuje významnou složkou (alkaloidy). Jde především o morfin. Vyhledávanou látkou je také kodein, eventuálně i narkotin, papaverin nebo paramorphin. Uvést je nutné také laudanin a laudanozid. Tyto jmenované látky působí zejména na centrální a periferní nervovou soustavu. Dále mají nápadně výrazný utlumující účinek a taktéž vnitřní analgetický efekt. Samozřejmě na svědomí toho mají daleko více, jako jsou například zánětlivé reakce či dopady na nenarozené dítě.

Pokud některých z těchto opiátů člověk užívá, pak si na něj vypěstuje silnou návykovost. Lékaři je standardně předepisují svým pacientům jako léčivé přípravky, které dokážou nejenom snižovat bolest, ale i mírnit průjem a tlumit kašel. Léky se však využívají také při různých typech operačních zákroků. V tomto případě má otrava ryze krátkodobý charakter. Často k intoxikaci dochází také u jedinců s těžce chronickou chorobou. Jedná se obzvláště o nevyléčitelné nemocné pacienty. Těmto osobám musí zdravotníci připravit v nemocnici jistou dávku léčiva, která se ale za této situace jenom nelehce odhaduje. Je to z toho důvodu, že tito lidé trpí neuvěřitelnými bolestmi. Navíc vzniká u nich tolerance na konkrétní druh látky a lékaři jsou pak nuceni pacientům navýšit medikaci.

Na počátku aktivní otravy se lidský organismus zklidní. Člověk pociťuje náhlý nával radosti. V některých případech jej trápí nepříjemné svěděni na kůži, může se u něj objevit také pocit nevolnosti či zvracení. Někteří intoxikovaní se musí poprat s hučením v uších, jiní zase se potýkají s problémy s dechem anebo s intenzivnějším pocitem tepla v obličeji. V další etapě intoxikace nastává u člověka stav bezvědomí. Již v tomto stádiu člověk není schopen reagovat ani na banální štípnutí a natož na výraznější bolestivé podněty. Tento stav se negativně podepisuje také na dýchacím centru. Několikanásobně se snižuje dechová frekvence. Je zde patrné hlubší dýchání. Postižený jedinec může přestat úplně dýchat. Tento jev lze pak považovat za prvotní známku ohrožení života. Mezi ostatní symptomy další fáze otravy se řadí zúžené zřítelnice.

Tyto silně působící látky ovlivňují i kardiovaskulární systém. Tak například intoxikace vyvolává prudké snížení krevního tlaku, výjimkou není ani pokles srdeční frekvence. Za opiáty stojí také myopatie, zeslabení podmíněné reflexe a zpomalení pohybu střev. Intoxikovanou osobu může potrápit různě intenzivní křeč. Kromě zmíněných příznaků hrozí člověku akutní plicní edém nebo pneumonitida. Nebezpečné jsou pak aspirace zvratků. Při velmi závažných stavech hrozí smrt.

Lidé užívající tuto skupinu drog mají rozmanité zdravotní problémy od poruchy spánku a chronickou únavu přes halucinační stavy až po chorobně smutnou náladu. Závislí jedinci nedodržují v žádném případě zdravou životosprávu, což se v jejich případě podepisuje na zdravotním stavu. Takoví lidé jsou na kost vyhublí a vyčerpaní. Jejich imunita je oslabená a tím pádem se jim nedaří vyhrát nad infekcemi.

Diagnostika a léčba předávkování opiáty

Diagnostika této podoby intoxikace probíhá na základně jednotlivých projevů. Hodně záleží, v jakém stavu se pacient právě nachází, zda prochází počátečním či konečným stádiem. Lékařům jsou velmi nápomocné na první pohled zřetelné stopy na kůži (vpichy). I když to nemusí být pravidlem, protože dnešní uživatelé těchto drog mohou tíhnout spíše k inhalaci. V praxi k odhalení o jakou drogu jde, stačí mít při ruce důkazní prostředky. Pomoci může úplně drobná maličkost. Pro tyto účely je tu diagnostický test. Pacientovi se podá naloxon, což je speciální látka, jenž narušuje účinek morfinů. Mezi nejběžnější metody se řadí také toxikologie. Toto laboratorní vyšetření se provádí z moči a krve. V některých případech lékaři udělají ještě rentgen plic či vyšetření ultrazvukem.

Na základě výsledků z nejrůznějších vyšetření se pak přistupuje k podání správných medikamentů. Někdy postačí odvykací kúra, kterou je obvykle podpořena bylinnými přípravky. Při akutních potížích se volí účinná složka v podobě nitrožilní injekce. Jde o přípravky naltrexon či naloxon. V rámci těžších forem otrav přichází na řadu alternativní syntetické látky, jako je kupříkladu methadon. Pacient je připojen na umělou plicní ventilaci a přitom se nezapomíná ani na správnou podporu srdce a cév.

První pomoc při intoxikaci opiáty

Pokud se někomu z přítomných nezdá celkový stav intoxikované osoby, měl by mu zajistit odbornou zdravotní péči. Lepší volat sanitku ihned, než až už je pozdě. V případě že člověk přestane dýchat, mělo by se přistoupit k jednouchým úkonům, které zvládne každý. V prvé řadě se začíná s umělým dýcháním, během této činnosti se pravidelně monitoruje stav dotyčné osoby. Než se tak stane, jedinec se nepolohuje do správné polohy a odstraní se všechny zbytky z ústní dutiny. Pak teprve přichází na řadu dýchání z úst do úst. To se provádí tak dlouho, dokud se jedinec nepřivede k životu.

Za určitých okolností může dojít u předávkované osoby k zástavě srdce, a proto se na její záchranu využívá oživovací metoda takzvaná nepřímá masáž srdce.