Otrava látkami přírodního charakteru pocházející z různých koutů světa

Jednou z předních halucinogenních drog je rostlina Anadenanthera peregrina. Ve skutečnosti se jedná o strom z čeledi bobovitých, který se vyznačuje netypickou rozvětvenou části podobající se deštníku. Běžně dosahuje délky bezmála čtyřiceti metrů. Kmen této cévnaté rostliny je obrosten specifickými výběžky. Ty se pyšní kónickým, špičatějším a ostnatějším vzhledem. Listy rodu Anadenanthera jsou složeny ze sudého počtu drobnějších lístečků. Na tomto stromu se lze povšimnout osobitých kvítků. Ty jsou bíle až krémově zbarveny. Plodem Anadenanthera peregrina je lusk. Tento obal je na omak dřevnatý a působí hrubším dojmem. Jeho vnitřní část ukrývá několik semen. Jde vskutku o pár semínek, jež se jeví poměrně menším tvarem. Kromě toho se dá o nich říci, že jsou zploštělá. Na povrchu jsou semena hladká. Očividně jim nechybí ani přirozený lesk.

Anadenanthera peregrina roste v tropickém klimatu amerického kontinentu. Zaručeně o tradiční rostlině lze hovořit v souvislosti s fascinující kolumbijskou krajinou. Hojné míře je rozšířená také v oblastech Brazílie a vnitrozemského paraguayjského státu. Tento strom lze klidně spatřit nedaleko rovníku v jihoamerickém kontinentu. Dejme tomu jeho domovinou se rovněž staly ostrovy v Karibiku.

Semena a listy této zmíněné rostliny slouží k přípravě halucinogenní drogy. Té zdejší obyvatelé přezdívají yopo. Někdy lze v těchto končinách zaslechnout název cohoba. Listy se usuší na slunci a pak je domorodé kmeny kouří. Naproti tomu ze semen se vyrobí pastovitá směs, jež se zbavuje přebytečné vody. Následně tato pasta prochází lehkou technologickou úpravou a poté s ní indiáni ještě pracují. Až nakonec vznikne dočista jemná moučka šedozeleného odstínu. Ta se ve většině případů promísí s popelovým popraškem z bylin obsahující složky alkalické povahy. Domorodcům mohou posloužit také velmi subtilní zbytky popele z vápenatých ulit některých bezobratlých živočichů. Takto vytvořený produkt se užívá intranazálně. Do nosní dírky se tato droga vpravuje za pomocí delšího dutého nástroje. V těchto podmínkách domorodcům může posloužit alternativní předmět z kosti ptáka.

Ke klasickým projevům této drogy lze považovat mírné křečové obtíže, náhlé svalové záškuby a omezená funkčnost systému svalové koordinovanosti. Ty nastupují velice krátce po její aplikaci. Po nějaké době se objeví nepříjemný pocit v žaludku doplněný ještě o jedinečný pocit na zvracení. Zřetelně se začínají projevovat zrakové halucinační stavy. Intoxikovaná osoba má neklidné spaní.

Za tyto účinky mohou látky, jež jsou obsaženy v rostlině rodu Anadenanthera. Tak například je tu zastoupena velice významná skupina ryze přírodních alkaloidů tzv. námelových. Základním látkou je tryptamin v různých podobách. Izolován byl také DMT. Objevuje se tu i karbolinový alkaloid a mnoho jiných chemických složek. Lze s jistotou prohlásit, že koncentrace jednotlivých látek může být hodně nestálá. S těmito složkami se tu lze setkat obvykle s nesmírně malým množstvím, ale za jistých okolností se dá hovořit i o několika procentech.

Anadenanthera colubrina (kratom)

Domorodí obyvatelé při výrobě unikátní drogy používají také části rostliny Anadenanthera colubrina. Jde také o strom, kterého si mohou turisté snadno všimnout, neboť se vyskytuje na místech s lesními porosty. Namátkou je možné jmenovat několik stanovišť. Zaprvé jde o pás andského pohoří v nadmořské výšce přes tři sta až kolem dva tisíce metrů. Jedná se zejména o lokality s poříčními lesy, svahy se skalnatým terénem či travnatou bezlesou krajinu. Za druhé této rostlině se velice daří ve světlých tropických suších lesích. Tento druh stromu je drahocenným producentem kyslíku. Zato z některých jeho částí se vyrábí přírodní léky na nejrůznější neduhy, mezi něž se řadí respirační obtíže či chronické onemocnění dýchacích cest.

Různé skupiny domorodců sbírají plody této rostliny, jež disponují halucinogenním toxinem zvaným bufotenin. Z této hlavní suroviny pak připravují drogu v práškové formě. Ta dostala příhodný název cebil. Někteří amazonští obyvatelé tomuto produktu neřeknou jinak než vilca. V těchto divokých končina jsou upotřebitelné také listy, z nich vzniká určitým procesem tabák.

Místní lidé užívají obě drogy skoro každý den. V tomto případě se k tomu uchylují výhradně pro celkové fyzické posílení. Šňupáním těchto látek dodává jejich tělu jistý obranný mechanismus, díky kterému se perfektně chrání v hlouby zdejších pralesů před nemocemi. Navíc určitá dávka těchto drog dokáže u domorodé skupiny lovců patřičně rozvinout jejich aktivní psychický projev. Leč povětšinou halucinogenní produkty užívají výlučně zdejší šamani. Ti věří, že se za pomocí těchto látek a domorodých zpěvů dostanou do hlubokého hypnotického stavu. Zkrátka za tohoto stavu jsou unášeni do říše duchů. V něm zažívají neuvěřitelné vidiny a přízraky, ba i mohou promlouvat se svými předky. Někdy se v nich probouzí z čista jasna věštecký talent.

Kupříkladu dřevo ze stromů rodu Anadenanthera je velice nepostradatelnou surovinou, bez které se neobejde tamější stavebnictví. Také lze podotknout, že jde o výtečné topivo.

Tropický keř z rodu tabernante

Iboga je dřevnatá rostlina keřovitého růstu, která se vyskytuje na západnějších afrických místech s ekosystémem tropických deštných lesů. Její původní domovinou je nedotčená konžská oblast, též i stálezelené rozsáhlé gabonské území.

Tabernanthe iboga Baill dorůstá až dvou metrů. Jestliže má příhodnější podmínky pro svůj vývoj, pak může dosahovat délky zhruba deset metrů. O listech lze říci, že jsou kopinaté. Zvláště jejich postavení je vstřícné. Listy dosahují délky kolem deseti centimetrů. Jedinečné růžové až růžovobílé květy ibogy vyrůstají v unikátních skupinách po pěti, eventuálně i po dvanácti kusech. Oranžový plod tohoto keře stojí také za zmínku. Jedná se o bobuli oválného tvaru se zašpičatělými konci. Zralý plod měří něco kolem jeden a půl centimetru. Kořenový systém ibogy je mohutný a hustě rozvětvený. Kořeny mají žluťoučké probarvení.

Hodně se využívá kořenová kůra, z ní pak pralesní lidé připravují halucinogenní vývar. Jako droga může posloužit tato zmíněná část rostliny v podobě jemně rozdrcené a nasušené kůry. Spolehlivá je i čerstvě naškrabaná kůra z kořene ibogy.

U zdejších žijících domorodých kmenů se lze prakticky setkat se základními formami podání. Jednou takovou možností jsou právě dávky v menším měřítku. Ty si člověk vezme několikrát za sebou, nicméně musí dodržet určitý časový odstup. V rámci iniciačního rituálu se přistupuje k užívání drog se zaručeně mnohonásobně vyšší dávkou. Tu člověk pozře minimálně jednou. Byly zaznamenány případy, kdy po podání extrémně nebezpečné koncentrace toxinu došlo k selhání organismu.

Do konečné podoby drogy se mohou kromě této ingredience přimíchávat i jiné části rostlin. Dávka menšího rázu navodí stav, v něm se člověk cítí lehký jako pírko. Rozvine se u něj stupeň ostražitosti. Zatímco u vyšších dávek se jedinec potýká s vizuálními halucinačními projevy. Úplně ztrácí pojem o čase. K ostatním vedlejším účinkům se řadí proměnlivá nálada, halucinace nejrůznější povahy, projevy strachu střídající stavy euforie. Jestliže se osoba předávkuje, pak není schopna se vůbec pohybovat. S velkou pravděpodobností se může u ní dostavit zhroucení po fyzické stránce. Silné dávky drogy mají na svědomí specifické stavy, jež se velice podobají určité formě bezvědomí. Ty pak mohou končit i smrtí.

Nepochybně člověku se nevyhnou ani jiné nežádoucí účinky, jako je např. nauzea či typický závraťový stav.

V droze z rostliny iboga bylo chemickou analýzou zjištěno, že obsahuje desítky alkaloidů ze skupiny indolové. Právě jednou z nejdůležitějších je látka zvaná pod názvem „ibogain“. Tato složka je součástí léků, jež může pomoci tisíce závislým na drogách. Zatím v některých evropských zemích tato látka není moc populární. Dokonce jisté státy ji mají připsanou na seznamu zakázaných drog. Například odvar či prášek z ibogy také v sobě ukrývá řadu znamenitě účinných sloučenin.

Výjimečná keřovitá rostlina Alchornea floribunda

Tento druh rostliny z rodu Alchornea dorůstá délky přes čtyři metry. Primárně pochází z území v severovýchodní Africe. Znám je také v tropické rovníkové oblasti. Mezi další původní lokality se standardně řadí Uganda, SAR a mnoho jiných afrických států. Místní obyvatelé této rostlině jinak neřeknou než niando.

Tento keř má univerzální použití. Obvykle se sbírají listy, které prochází varem. Ty se tímto způsobem technologicky upravují až do úplného změknutí. Poté se zkonzumují, jako kdyby to byla zelenina. Afričané jej mohou pojídat samostatně anebo si s nimi zpestří masový či rybí pokrm. V tomto světě se s oblibou vyrábí odvar za použití dostatečně vysušených listů. Ten slouží k léčbě různých zdravotních problémů. Suché listy a speciálně upravované vláknité části se využívají jako alternativa tabákového kuřiva. Neuvěřitelně chutná i pálenka, která se vyznačuje stimulujícími a afrodiziakálními účinky.

Rostlina Alchornea floribunda obsahuje alkaloidové sloučeniny. Z této skupiny lze jmenovat yohimbin.