Inspirace

Pan Radana ležel v nemocnici a měl pocit, že nedožije rána. Nikoliv proto, že by na tom byl zase až tak špatně, nýbrž proto, že ho ukrutně, přeukrutně bolely nohy.

I když ležel po celý den v posteli, bylo mu, jako kdyby šlapal celičký den, navíc s plnou polní na zádech a v nepadnoucí obuvi. Takhle ho jeho dolní končetiny nebolívaly ani za časů, kdy ještě prostál celý náročný den v práci na nohou, ani ještě dříve, kdy se věnoval bezmála vrcholově sportu.

Ouvej! Jako by se mu chtěly srolovat, jako by se kroutily do tvaru paragrafu, jako by jimi prolézalo tisíc permoníčků,… Těžko říci, k čemu onu bolest přirovnat. Protože kdo to nezná, ten nepochopí.

Co jen by dal za trochu úlevy! Jistě, dostával léky, jenže žádný prášek proti bolesti nepůsobí věčně. Každý jednou vyprchá a je zase zle.
A tak hledal inspiraci, kde se jenom dalo. A kdo hledá, najde. 

Jak zvěděl na internetu, pomohly by mu prý nejspíše ADJUSTAČNÍ PONOŽKY®. Vlastně docela jednoduché řešení pro odbourání všeho napětí v nohou, pro jejich relaxaci, pro uvolnění stresu a vůbec nastolení pohody v celém těle, nejen v nebohých dolních končetinách.

A protože byl jeho počítač nadívaný internetem na dosah ruky, zkroušený pan Radana nezaváhal ani na okamžik a tento zázrak si objednal. Protože šlo vlastně o věc ideální právě pro něj – vždyť tyto ponožky nejsou určeny pro běžnou chůzi, ale právě pro chvíle uvolnění, třeba vleže. A jak zmíněno, pan Radana jenom ležel.

Objednal si je a zanedlouho je i obdržel. Získal tak dar, jenž prý pomohl nejednomu člověku od bolestí, jenž nejednoho potěšil a navrátil mu chuť do života.

Ovšem pan Radana, jak se záhy ukázalo, byl výjimkou potvrzující pravidlo. Protože on byl snad jediný, komu adjustační ponožky nepomohly. Ovšem na vině tomuto byl jenom a pouze on sám.

Protože takové ponožky těžko pomohou někomu, kdo si je nemůže navléci. A pan Radana si je skutečně navléci nemohl. Byl v této nemocnici totiž proto, že…
… mu obě jeho nohy ujel vlak.