Horečka

Horečka potká občas každého z nás a není vlastně ničím neobvyklým. Protože se zpravidla nejedná o nic jiného než o obrannou reakci těla na nějakou infekci nebo některou nemoc či o reakci na očkování. Horečkou se nazývá stav, kdy tělesná teplota vystoupá nad 38 stupňů Celsia.

Rizikem horečky je její nebezpečí pro život tehdy, je-li příliš vysokou, může vyvolat poruchy vědomí, febrilní křeče u malých dětí a šok.

Jak na horečku

Při horečce si nejednou člověk vystačí sám, s laickou první pomocí, jež sestává z podávání léků na snížení teploty a dostatečného přísunu tekutin. Pokud se však stav komplikuje nebo nelepší, je třeba pomoci lékaře.

Kdy navštívit lékaře

Doktora vyhledáváme vždy zejména tehdy, dosáhne-li hranice horečky dítě ve věku do tří měsíců, dosáhne-li dítě starší tří měsíců devětatřiceti stupňů, má-li dítě do dvou let věku horečku déle než jeden den a dítě od dvou let déle než tři dny. U dospělého je pak důvodem k návštěvě lékaře každopádně teplota nad 39,4 stupňů déle než po tři dny. Doktora navštěvujeme zásadně i tehdy, má-li dítě horečku po delším vystavení se přímému slunci nebo horku, nebo doprovází-li horečku silné bolesti hlavy, otok krku, kožní vyrážka, zvýšená citlivost na světlo, ztuhlost krku, zmatenost a poruchy vědomí, dlouhodobé zvracení, dýchací problémy, bolesti na hrudi, značná malátnost či podrážděnost, bolesti břicha či problémy s močením. Lékařův zákrok je potřeba i u výraznějších febrilních křečí (viz výše), případně by měl být doktor o výskytu těchto aspoň informován po uzdravení.

Protože „to nemusí nic být“. Ale jeden nikdy neví.