Alergie

Imunitní systém nám slouží k odhalování a likvidaci cizorodých a potenciálně škodlivých prvků působících na náš organismus. Pokud funguje správně, ochrání nás účinně před mnohými zdravotními riziky.

Ovšem stane se, že imunitní systém reaguje nepřiměřeně, přecitlivěle i na to, co nám prokazatelně neškodí. Čemuž se říká alergie, jejíž příčinou je látka z vnějšího prostředí tuto vyvolávající a zvaná alergen.

Nejčastější alergeny

Nejčastějšími alergeny bývají pyl, prach, roztoči, baktérie, plísně, látky obsažené v potravinách a lécích, bílkoviny tvořené bodavým hmyzem a živočišné jedy.

Alergie bývá někdy sotva zaznamenatelná, jindy naopak až život ohrožující, přičemž záleží na neadekvátnosti reakce na alergen a na množství do těla vniklého alergenu.

Při průniku alergenu do těla oceňuje imunitní systém jeho potenciální škodlivost. Element je pozřen velkými imunitními buňkami, jež ho rozloží a na svém povrchu „vystaví“ jeho fragmenty. Buňky zvané T-lymfocyty informují o tomto buňky zvané B-lymfocyty, jež prodělávají určité změny a zakrátko začnou tvořit protilátky. Při každém dalším setkání s takovýmto alergenem pak dojde k anafylaktické reakci, alergen je navázán na protilátku a informace o tomto je přenesena do buněk, jež do okolí vyplaví množství aktivním látek typu histamin, heparin, prostaglandiny apod., rozšíří cévy a umožní průnik tekutin z krve do okolního vaziva a vytvoří tak otok, ovlivní srážení krve a vyvolávají stahy útrobních orgánů.

Alergické reakce

Podle místa vstupu alergenu do těla pak vznikají alergické reakce lokální nebo celkové. Jejich příznaky jsou rozmanité. Může jít o tzv. sennou rýmu až astma, slzení až pálení očí a zánět spojivek, otok sliznice vyvolávající rozmanité potíže trávicího traktu. Při průniku do krevního oběhu může dojít k celkové alergické reakci ve formě otoků, stažení orgánů tvořených hladkou svalovinou, poklesu krevního tlaku a zrychlení srdeční činnosti, zblednutí kůže.

Proč se nám někdy imunitní systém „zblázní“, není dosud přesně známo, na vině je zřejmě kombinace více činitelů. Na vině je zřejmě hlavně dědičnost a dále průmyslové znečištění ovzduší, ozón, cigaretový kouř, zvyšování životní úrovně a zdravotní péče omezující kontakt s přirozenými nečistotami a tím zabraňující „přirozenému očkování“.

Jak si pomoci

Alergik sám si může pomoci jedině tím, že se v budoucnu vyhne všem alergenům, jež u něho alergickou reakci někdy vyvolaly, případně že se zaopatří léky, jimiž by podobnou reakci bylo možno potlačit.

Každopádně je ale žádoucí alergii nechat vyšetřit lékařem-alergologem, jenž stanoví alergeny, na něž je ten který jedinec citlivý.

Léčba alergie

Léčba pak probíhá většinou ve formě podávání antihistaminik v rizikových obdobích, krátkodobě mohou být podávány i kortikoidy, jež ale nejsou k léčbě alergií primárně určeny. Řešením může být i tzv. desenzibilizace, při níž jsou do těla pacienta injekčně vpravovány postupně se zvyšující dávky alergenů, aby si tělo „zvyklo“, což je však metoda drahá a nejistá. 

Alergie by se měly léčit, protože u nich může docházet k postupnému zhoršování příznaků. Občasná senná rýma se může změnit v chronickou a následně až v astma, opakované dráždění sliznic vede k jejich změnám třeba ve formě nepravých nádorů.