Intoxikace přírodními formami s halucinogenními alkaloidy

Šafrán patří do jednoděložných bylin, které dorůstají délky kolem třiceti centimetrů. Nejenže se tento druh rostliny vyznačuje opojnou vůní, ale i trpce chutná. Je dávno známo, že dávky s mnohem vyšším obsahem šafránu mají škodlivé účinky na lidský organismus.

Jedná se o pozemní rostlinu, jejichž původ je ve skrze zajímavý. V minulosti se jí velmi dařilo v půdách asijského poloostrova či Iránu. V současné době lze tento druh rostliny zahlédnout ve středomoří, ale i na evropském území a v místech jihozápadní a střední asijského kontinentu.

V dávných dobách měli možnost se k této rostlině dostat pouze egyptští vládci. Dnes je však šafrán volně prodejný. Běžně se dá pořídit jako koření, barvivo a přírodní medikament. Tato bylina se používá jako fantastická ingredience do parfémů. Zpravidla také nachází uplatnění v kosmetickém průmyslu. Ze sušených částí šalvěje se připravují čaje a odvary.

Šafrán působí pozitivním efektem na celkový organismus. Pomocí jedinečných složek v šalvěji lze docílit zklidnění emoční složky. Zato mohou právě psychoaktivní látky. Po šalvěji se lepší tráví. Tato rostlina dokáže omezit křečové stavy, kašel či astma. Nicméně má na svědomí urychlení vylučování moči z těla. Pokud ji člověk pozře ve větší koncentraci, pak jej čeká nepříjemná bolest hlavy. Fakticky u něj může také dojít k prokrvení jednotlivých orgánů.

Pověstná středomořská rostlina z řádu lilkotvarých

Extrakt z této tajemné rostliny je dodnes oblíbený. Prakticky se z něj připravují léčivé přípravky, mezi něž se řadí mastičky a různé krémy. Volně prodejný je kořen mandragory. K této rostlině se uchylují kupříkladu pacienti s Parkinsonovou chorobou, diabetem, leukémií či rakovinou. Vyhledávají ji také lidé s vysokým krevním tlakem.

Na této rostlině si lze okamžitě všimnout zalitějšího kořene, pro nějž je příznačný zajímavě vidlicovitě větvený ráz. Tento vzhled se v jistém směru podobá našemu lidskému tělu. Jenom pro zajímavost tato část rostliny může dosahovat skoro meter. V této části se koncentrují tropanové alkaloidy. Do této skupiny spadá hyoscyamin a skopolamin. Zastoupeny jsou tu i v menším měřítku sloučeniny (mandragorin, atropin a kuskohygrin).

Za pozornost stojí také delší listy mandragory, jež rostou přímo z předešlé části rostliny. Květy se vyznačují zvonkovým tvarem. Ještě u nich lze vyzdvihnout zbarvení od zelenobílého odstínu až po namodralou či fialovou barvičku. Plody mandragory tvoří bobule v kulovitém provedení. Některé exempláře mohou mít vejčitou podobu. Vnitřek bobule oplývá dužnatou částí. Zde se nachází nespočet titěrných semen.

Tento druh byliny dobře poznají lidé žijící jak oblasti okolo Středozemního moře, na území Řecka či Blízkého východu, ale i v lokalitách obrovského asijského pohoří.

Intoxikovaná osoba touto drogou je intenzivně poblouzněna, objevují se u ní všemožné halucinační stavy. Samozřejmě vyskytují se tu i jiné zdravotní symptomy. V nacházející fázi se člověk potýká s hlubokým spánkem.

Navodí-li si člověk akutní otravu touto tajuplnou bylinou, měl by absolvovat v co nejkratším čase výplach žaludku. Nebo může jedinec přistoupit k vyvolání zvracení. Odborníci doporučují také studené zábaly. V nemocnicích jsou těmto intoxikovaným osobám podávány léky, jako je například diazepam. Pokud pacient je v hlubokém komatu, pak se napojí automaticky na dýchací přístroj. V některých případech se přistupuje k podání léčivého přípravku s účinnou složkou fysostigminu.

Zástupce halucinogenu z říše hub

Paličkovice nachová se zkrátka řadí do řádu masenkotvarého. Jedná se o druh houby, jenž parazituje na určitých rostlinách, jako jsou traviny a obilniny. Právě svou speciální houbovitou strukturou se dostávají do mladých semen a pohltí je úplně. V sekundární rovině naprosto splynou a změní se v útvary s černým až tmavě fialovým probarvením. Ty s růžkovitými detaily dosahují délky v průměru jeden centimetr. Některé z nich jsou však o pár centimetrů větší.

Vřeckovýtrusné houbě se nijak v lidovém nářečí neřekne než námel. Někteří ji znají také pod pojmem svaté žito. Nicméně vysloužila si řadu dalších názvů. Tato cizopasná houba obsahuje alkaloidy, jejichž koncentrace je rozdílná právě díky danému výskytu konkrétní rostliny a druhu sklerocia. Dle výzkumů se podařilo izolovat například látky na bázi nerozpustné ve vodě, rozpustné ve vodě a mnoho jiných složek.

Intoxikace námelem se projevuje několika následujícími symptomy: nezvykle řídkou stolicí, obtížemi lokalizovanými v horní části břicha a zvracením. Často se objevuje bolest hlavy. Mezi běžné příznaky otravy patří pocit obluzení či mravenčení. V krajních případech se může rozvinout nebezpečný stav ohrožující lidský život. Ten může vést až k smrti.

Rostlina z čeledi bobovité

Citlivka je keř s pevnými trny, jenž v přírodě se vyskytuje v mnoha rozmanitých podobách. Některé exempláře se nápaditě podobají stromu nebo keři, jiné zase bylině, popínavé či cévnaté rostlině. Tento druh s třídy vyšší dvouděložné má listy zpeřené. Ty dosahují délky maximálně pěti centimetrů. V období květenství lze spatřit klasy s osobitým tvarem. Ty jsou buďto kulovitého anebo válcovitého rázu. Květy jsou mnohačetné. Plod vypadá jako lusk, který se v průběhu procesu úplného zrání rozdělí na několik částí.

Tato rostlina podčeledi Caesalpinioideae roste na mnoha místech jihoamerického kontinentu. Většinou upřednostňuje sušší oblasti. Slouží na přípravu halucinogenní drogy. Ta se vyrábí z kořenů a kůry. Tyto části rostliny překypují halucinogenními alkaloidy. Z této skupiny lze vyzdvihnout látku DMT.

Akácie senegalská

Tato rostlina spadá do poměrně bohatého rodu, jenž čítá velké množství druhů. Jedná se o dřevnatou keřovitou anebo stromovou rostlinu, již zdobí hustější trny s unikátním leskem. Zajímavé jsou také jemně čárkovité listy se zelenošedým probarvením. Především tato část rostliny je dvakrát sudozpeřená. Akácie senegalská se pyšní specifickými květy, jež tvoří v celkové kompozici kompaktní klasy.

Zmíněná rostlina je četně rozšířená na sušších stanovištích. Vyskytuje se na australském území, také i v oblastech východní Afriky. Kapinice senegalská roste například v zemi velkých kontrastů, australský kontinent.

Z této rostliny se připravuje droga, jež se tradičně kouří a šňupe. Lze ji snadno aplikovat intravenózně. Dimethyltryptamin je jedním z nejúčinnějších halucinogenních složek. Některé druhy těchto rostlin obsahují např. chemickou látku (5-MeO-DMT).

Z tohoto keře se získává jedinečná pryskyřice. Arabská klovatina slouží jako pomocná ingredience v rámci farmaceutického průmyslu. V závěru lze dodat, že tato látka optimálně tlumí nejrůznější záněty.