Jak je to s krevními skupinami - 2. díl

V minulém článku jsem se pokusila vysvětlit, jaké rozlišujeme u lidí krevní skupiny (A,B, AB a 0) a proč je nelze libovolně zaměňovat při krevních transfúzích. V následujícím článku se podíváme na způsob dědičnosti krevních skupin, tedy na vysvětlení problému, proč matka s krevní skupinou AB nemůže mít syna s krevní skupinou 0.

Omlouvám se, že se dnes pustíme poněkud více do teorie, ale nakonec se ukáže, že je vše jednodušší, než to teď vypadá. Komu by se nechtělo pouštět do té trochy výkladu, doporučuji nalistovat konec článku, kde jsou v tabulkách uvedeny kombinace krevních skupin rodičů a výsledné možné krevní skupiny dítěte.

Čtyři základní krevní skupiny

Jak jsem již zopakovala v úvodu, rozlišujeme 4 základní krevní skupiny – A, B, AB a skupinu 0. Při vysvětlování dědičnosti krevních skupin máme veliké štěstí, že právě v tomto případě (například na rozdíl od dědičnosti barvy očí nebo vlasů) existují dvě velmi jednoduchá pravidla dědičnosti (nelekejte se jich, vysvětlím je „lidskou řečí" dále):

1. Na krevní skupině dítěte se podílí jeden konkrétní gen (obvykle se pro určitý konkrétní gen používá označení „alela“) od otce a jeden od matky.

2. Alely podmiňující tvorbu aglutinogenu (buď A nebo B) jsou dominantní vůči alele, která nepodmiňuje tvorbu žádného aglutinogenu. Mezi sebou jsou kodominantní.

Takto praví encyklopedie.

A co to vlastně znamená v normální řeči?

První pravidlo nám vlastně říká, že krevní skupinu dítěte tvoří vždy 2 geny (2 alely) - jeden gen od matky a jeden gen od otce.

Druhé pravidlo je už poněkud složitější. Nicméně ve zkratce lze říci, že alely (geny) nesoucí informace pro tvorbu aglutinogenu A anebo B jsou „nadřazenější“ (alely A a B - pro tyto „nadřazenější“ alely se obvykle používá název „dominantní“) alele, která nenese informace o tvorbě žádného aglutinogenu (alela 0 – pro tyto „podřízené“ alely se používá název „recesivní“). Pozor, zde opravdu nemohu zjednodušeně říci – „geny nesoucí informace pro krevní skupinu A anebo B“ místo „geny nesoucí informace pro tvorbu aglutinogenu A anebo B“, stále se ještě bavíme vlastně jen o „polovině“ genetické informace dítěte. Až když dáme dohromady obě poloviny, od matky i otce, dostaneme krevní skupinu dítěte.

V minulém článku jsme řekli, že aglutinogeny (antigeny, t.j. látky, které imunitní systém organismu rozpoznává) jsou u lidí známy dva – buď A nebo B. Krevní skupina A má aglutinogen A, krevní skupina B má aglutinogen B, krevní skupina AB má aglutinogen A i B a krevní skupina 0 nemá žádný.

Poslední věta druhého pravidla pravila: Mezi sebou jsou kodominantní. To neznamená v tomto případě nic jiného, než, že sejdou-li se dvě dominantní alely (A nebo B), projeví se v krevní skupině obě. Tedy, má-li dítě jednu alelu A a druhou B, má krevní skupinu AB. Dvě alely A a A poskytnou krevní skupinu A, dvě alely B a B poskytnou krevní skupinu B.

Avšak dítě, které zdědí alely A a 0 bude mít krevní skupinu A (neboť A je dominantní a 0 recesivní – A se projeví jako „důležitější“ oproti 0). Totéž platí pro dítě, které zdědí B a 0 – bude mít krevní skupinu B. Dítě zdědící dvě recesivní alely 0 bude mít krevní skupinu 0 (nemá žádnou dominantní alelu, projeví se tedy recesivní alela).

Tabulka kombinace genů

Všechny možné kombinance genů vedoucích k dané krevní skupině jsou shrnuty v následující tabulce. Je vidět, že ačkoli se některé krevní skupiny zjednodušeně zapisují jen pomocí jedeno písmena (A,B nebo 0) má každé dítě vždy 2 alely – jednu od matky, druhou od otce. V tabulce jsem použila názvy „fenotyp“ a „genotyp“ – ten první vlastně vyjadřuje konkrétní fyzický projev genů – tedy krevní skupinu, ten druhý zaznamenává, jaké alely jsou v krevní skupině obsažené. Řeknu-li tedy, že mám krevní skupinu A, mluvím o fenotypu. Nic tím ale nepovím o genotypu, který může být buď AA nebo A0, neboť obě tyto kombinace poskytnou stejnou krevní skupinu – zde zmiňované A.

Na základě pravidel uvedených výše lze definovat, jaké krevní skupiny se mohou u našich dětí vyskytnout, známe-li naše krevní skupiny a naopak, známe-li krevní skupinu dítěte můžeme v některých případech vyloučit rodičovství. Pro úplnost uvádím tabulku, ve které jsou všechny možné kombinace krevních skupin matky a otce a výsledné možné krevní skupiny dítěte. Sestavení tabulky je jednoduché. Vždy se jedná o všechny možné kombinace „písmen“ rodičů, přičemž jedno je od matky, druhé od otce.

Barvy v tabulkách jsou použity jako v předchozí tabulce – tj. krevní skupina A je označena červeně (nezávisle zda se jedná o genotyp AA nebo A0 neboť oba poskytnou krevní skupinu A), skupina B zeleně (platí pravidlo jako u skupiny A), skupina AB modře a skupina 0 fialově.

V tabulce jsou uvedeny obě alely, které dítě může zdědit. Jakou krevní skupinu může tedy mít, si určíte pomocí předchozí tabulky (tj. AA je krevní skupina A, B0 je krevní skupina B atd, nebo pomocí použitých barev). Je zřejmé, že některé kombinace krevních skupin rodičů skýtají opravdu pestré možnosti pro jejich potomky. Sejde-li se takto rodič s genotypem A0 (matka) a druhý rodič s genotypem B0 (otec) může mít jejich dítě všechny možné krevní skupiny: A (A0 – A od matky, 0 od otce), B (B0 - 0 od matky, B od otce), AB (AB - A od matky, B od otce) nebo 0 (00 - 0 od matky 0 od otce). Naopak, jsou-li oba rodiče krevní skupiny 0, může mít jejich dítě pouze krevní skupinu 0 (matka i otec jsou 00, tudíž dítě může zdědit pouze 0 od matky a 0 od otce). Z tabulky je také patrné, že dítě s krevní skupinou 0 může mít klidně rodiče krevní skupiny A nebo B, ale nikoli krevní skupiny AB.

Ve zjednodušené formě je možné napsat následující:

• rodiče A + A - mohou mít dítě - A nebo 0 
• rodiče A + B - mohou mít dítě - A, B, AB nebo 0 
• rodiče B + B - mohou mít dítě - B nebo 0 
• rodiče A + 0 - mohou mít dítě - A nebo 0 
• rodiče B + 0 - mohou mít dítě - B nebo 0 
• rodiče AB + AB - mohou mít dítě - A, B nebo AB 
• rodiče AB + A - mohou mít dítě - A, B nebo AB 
• rodiče AB + B - mohou mít dítě - A, B nebo AB 
• rodiče AB + 0 - mohou mít dítě - A nebo B 
• rodiče 0 + 0 - mohou mít dítě - pouze 0

Myslím si, že nyní už je jasné, proč, měl-li manžel potvrzenou krevní skupinu 0, jeho maminka rozhodně mohla mít jakoukoliv krevní skupinu - jen ne skupinu AB - jak nám původně tvrdila.

Příští článek bude podstatně jednodušší a seznámíme se s tím, s jakou pravděpodobností se jednotlivé krevní skupiny u dětí mohou dědit a jaký je vlastně výskyt různých typů krevních skupin v naší populaci a jinde ve světě. Také si zahrajeme na detektivy a „vystopujeme“ krevní skupinu dědečka na základě krevních skupin vnoučat.