Zápal plic
Zápal plic je pojem označující celou řadu druhů zánětu plicní tkáně. Jeho průběh i závažnost tak závisí hlavně na druhu infekce, jež ho vyvolala, ovšem i na věku nemocného, jeho celkovém zdravotním stavu, životním stylu a dalších faktorech.
Infekční zápaly plic jsou v zásadě rozdělitelné do tří skupin:
- Komunitní pneumonie vzniká nákazou v běžném prostředí člověka a na vině bývají baktérie typu Streptococcus pneumoniae, Haemophillus influenzae, Mycoplasma pneumoniae, Chlamydia pneumoniae a podobně, ovšem i různé viry. Do plic se tyto dostávají zpravidla vdechnutím nepatrného množství hlenu z vyšších oblastí dýchacích cest.
- Nozokomiální pneumonie jsou zápaly plic, jež lze chytit v nemocnicích. Zde se jedná o infekce vyvolané mikroorganismy, jež si v tomto prostředí vytvořily nestandartní odolnost vůči například antibiotikům a desinfekčním prostředkům, kupříkladu Pseudomonas aeruginosa, Klebsiella pneumoniae či Staphylococcus aureus. Léčba této formy je tudíž složitější, mimo už zmíněné i proto, že nemocniční pacienti bývají vesměs oslabení a náchylnější k nákaze a komplikovanějšímu průběhu.
- Pneumonie u takzvaných imunosuprimovaných osob je formou postihující osoby, které jsou vlivem onemocnění či léčby stiženy sníženou schopností vlastní obrany organismu. Na rozdíl od výše zmíněných typů může být tento vyvolán navíc i prvoky či houbami. U těchto pacientů je průběh zápalů plic vesměs vážný a často končí i smrtí.
Příčiny vzniku zápalu plic
Ke specifickým stavům, jež mohou vést k zápalům plic, patří mimo vše zmíněné navíc i dlouhodobé omezení pohybu při upoutání pacienta na lůžko, kdy se v zádových partiích plic hromadí krev a v tomto prostředí se dobře daří kupříkladu stafylokokům.
Zápal plic však může být vyvolán i neinfekčními činiteli, kupříkladu vdechnutím zvratků, jež naleptají plicní sliznici a vyprovokují tak zánět, podobně mohou působit i jiné agresivní chemikálie. Tento typ zápalu plic je nazýván aspirační pneumonie. Inhalační pneumonie je pak zánětem vyvolaným vdechováním jedovatých plynů či par dráždících dýchací cesty.
Komu hrozí nákaza
Nákaza hrozí prakticky každému, kdo se pohybuje v infekčním prostředí, nejvíce pak novorozencům a lidem ve věku nad šedesát let, osobám dlouhodobě konzumujícím nevyváženou stravu, alkoholikům a kuřákům, osobám s nedostatečným vědomím či poruchou obranných dýchacích reflexů. Rizikem jsou i dlouhé operace spojené s umělým spánkem a intubací i dlouhodobá hospitalizace na lůžku nebo jakákoliv forma omezení obranyschopnosti organismu.
Prevence
Kvůli mnoha činitelům, jež mohou zápal plic vyvolat, neexistuje jednotný způsob prevence. Lze jen doporučit zdravý životní styl a svědomité léčení všech nemocí dýchacích cest, včetně těch banálních. Napomoci může i očkování proti chřipce a pneumokokům.
Příznaky
Když pak člověk nakonec zápal plic dostane, pozná ho podle nejdříve suchého dráždivého a později hlenem provázeného kašle a zvýšené teploty až horečky. K tomu se objevují různé bolesti na hrudi, dušnost a někdy i únava, bolesti hlavy, kloubů a svalů, nevolnost a zvracení. Jistotu však jeden má až po lékařském vyšetření (nebo, zlomyslně řečeno, po pitvě).
Léčba
Pokud to věk a stav pacienta dovoluje, může být tento léčen i v domácím prostředí, těžší případy a lidé po šedesátce bývají hospitalizováni, v případě poruch vědomí, nestability krevního oběhu či poruch dýchání na jednotce intenzívní péče. Léčba je okamžitě zahajována antibiotiky a po asi třech dnech je sledována jejich účinnost. Pokud zvolená antibiotika nezabírají, je snaha odhalit původce zánětu a nasadit antibiotika jiná, účinná. Doplňkově se podávají i léky rozpouštějící hlen, přípravky proti kašli a jiné vhodné medikamenty, u neinfekčních zánětů se aplikují kortikoidy. Léčba trvá deset dní až tři týdny a stav pacienta se normalizuje asi za měsíc.
Komplikace
U neléčených nebo špatně léčených pacientů může dojít ke vzniku plicních abscesů, komplikaci průvodních onemocnění až trvalému poškození plicní tkáně se snížením plicních funkcí. U nemocných ve špatném zdravotním stavu může být až v pětatřiceti procentech zápal plic smrtelným, nebezpečí hrozí i u novorozenců do pěti dní věku, u ostatních případů jsou úmrtí vzácná, nikoliv však vyloučená.