Zácpa

Člověk si na něčem pochutná, udělá mu to dobře v oblasti chuťových buněk a zpravidla i pupíku a poté se dá tomu nevyužitelnému ze snědeného vale, aby se dalo sníst něco dalšího, co zalahodí chuťovým buňkám, udělá dobře v oblasti pupíku a… tak pořád dokola.

Ovšem ne vždy je tomu tak, k nepotěše toho, jemuž je život komplikován narušením tohoto procesu. Problémy bývají zpravidla dva – a to tehdy, není-li co jíst, a tehdy, kdy naopak dost dobře jíst dále nelze, protože chybí prostor, jenž je navzdory plánům dosud obsazen. Tím prvním se tu zaobírat nebudu, ponechám na vás, jakým způsobem si chléb svůj vezdejší obstaráte. Věnuji se tomu druhému. Tedy stavu, kdy byste tak rádi jedli, jenže v trávicím ústrojí dosud dlí ono dříve snědené… a nechce se tomu pryč.
Tedy bude řeč o zácpě.

Stolice se nám zpravidla zašprajcuje ve tlustém střevě. Tedy v místě, kde je ze všeho tráveného vstřebáváno to užitečné a naopak vylučováno to nechtěné až nežádoucí, a když je tento proces u konce, šup s tím zbytečným pryč – lhostejno zda do záchodové mísy či třeba nejbližšího křoví.

Ovšem někdy to „pryč“ nejde až tak „šup“. A když si taková stolice umane, že s člověkem setrvá déle než tři dni, je zácpa na světě. Na vině může být leccos – střevní záněty, nádory tlustého střeva, trhliny ve sliznici řitě, horečky, otravy, míšní poranění, hemeroidy, nedostatečný příjem tekutin a vlákniny, nepravidelný příjem potravy. Někdy se střevo z nějakého důvodu stáhne a expotravu v sobě uvězní, jindy je naopak ochablé a netlačí tak svůj obsah patřičným tempem vpřed vstříc zadním partiím, a tak nakonec může dojít až k tomu, že obsah střeva zamíří do protisměru s úmyslem nechat se vyzvracet.

A tak člověku není volno, bolí ho břicho, je nafouknutý a cítí se těžce, nejednou cítí i prudké bolesti a únavu. A nedobře není jenom člověku jako celku, nýbrž i jeho útrobám – odpadní látky z nevyloučené stravy se vracejí do krve a poškozují vnitřní orgány jako srdce, ledviny, játra a slinivku, opakující se zácpy mohou ve střevech vyvolat vznik zánětu, polypů, hemeroidů nebo i nádorů a střevní stěna může být nakonec poškozena až natolik, že přestane dostatečně vstřebávat.

Nepříjemné, že? A tak je třeba si nějak pomoci. Občas lze nalézt úlevu v projímadlech či větším množství tělesného pohybu, ve větším příjmu tekutin. Není-li toto řešením, pak tam, kam nemůže slunce, musí lékař.