AIDS

AIDS je celosvětově jednou z nejčastějších příčin úmrtí. Vzniká v důsledku infekce virem HIV, jenž poškozuje imunitní systém, jenž pak selhává i při běžných onemocněních. HIV napadá T lymfocyty, jež rozeznávají cizorodé částice v těle, při kontaktu s cizorodou látkou vyvolávají imunitní reakce a daný antigen si pamatují.

HIV mění strukturu napadených buněk a začleňuje svůj vlastní kód do jejich genetického materiálu, stává se tak jejich neoddělitelnou součástí a po určité době latence přiměje T lymfocyt tvořit další virové částice, jež se šíří do krevního oběhu a nakažený se tak stává nakažlivým a rozvíjí se u něj AIDS.

Nakaženému člověku postupně hůře a hůře funguje imunitní systém, je tedy náchylnější k infekcím a nádorovým onemocněním. Infekce HIV však nemusí nezbytně dovést člověka až k AIDS.

Proti této infekci dosud neexistuje očkování ani lék, je možno jen zpomalit postup nemoci a zkvalitnit život nakaženého drahými a v nejedné zemi nedostupnými antiretrovirovými léky.

Přenos

K přenosu infekce dochází nechráněným pohlavním stykem, spíše z muže na ženu než naopak, nejsnazší je přenos stykem análním, vyloučen není ani přenos orální. Dále existuje riziko přenosu infekce krví, u nás nejčastěji sdílením stříkaček a jehel narkomany, a přenosu z matky na dítě během porodu nebo kojení.

Příznaky a průběh nemoci

Po nakažení se infekce nikterak neprojevuje, aktivizuje se až po nějaké době, a to i až po několika letech. Mezi první projevy pak patří zvětšení mízních uzlin na více částech těla, horečky, záněty a vyrážka, vyloučeny nejsou ani zvracení, nevolnost, bolesti hlavy a svalů či trávicí obtíže. Ve druhé etapě nemoci většina těchto příznaků mizí a až v etapě třetí, většinou po více než deseti letech, kdy je imunitní systém již značně poškozen, dochází k různým infekcím a nádorovým onemocněním. A pak již je tu stádium čtvrté, AIDS, kdy již každá infekce může znamenat smrt nakaženého. Nejednou se objevují kožní nádory zvané Kaposiho sarkom, vznik nádorů lymfatických uzlin je stokrát pravděpodobnější než u neinfikovaných osob, objevují se i neurologické problémy.

Přítomnost viru HIV se zjišťuje testem na obsah protilátek v krvi, jenž však není zcela spolehlivý, protože k jistému vytvoření hledaných protilátek je potřeba minimálně tří až šesti měsíců od nakažení.

Léčba

Léčba, jak zmíněno výše, neexistuje, při včasném zahájení terapie však lze potlačit celou řadu problémů, nebo tyto oddálit. Bez léčení žijí infikovaní lidé zřejmě kolem deseti let, s diagnostikovaným AIDS maximálně devatenáct měsíců, při léčbě antiretrovirovými preparáty mohou žít nakažení až o dvacet let déle.

Komplikace

Nejčastějšími komplikacemi, jež AIDS přináší, jsou bakteriální pneumonie, tuberkulóza, salmonelóza, virová žloutenka, opary, candidózy, meningitidy, Kaposiho sarkom a Non-Hodgkinsův lymfom, problémy s parazity, poruchy vědomí, křeče, změny chování, delirium, demence, poruchy spánku, bolesti či tzv. syndrom chřadnutí.