Cévní mozková příhoda

Jedná se o akutní onemocnění, při kterém dochází k nervovému poškození. Dochází k ní při přerušení zásobování některé části mozku krví, zpravidla kvůli ucpání cévy trombem nebo prasknutí oslabené cévy a krvácení do mozku.

Pokud příznaky, tedy motorické a smyslové poruchy, ustoupí do jednoho dne, jde o takzvanou tranzitorní ischemickou ataku, při níž poškození není trvalé. 
Každopádně pak ale úspěch léčby závisí na míře poškození mozku, době uplynulé od problému do zahájení léčby a samotné léčbě a rehabilitaci. Nejednou dojde i k úplnému vyléčení, ovšem na druhou stranu v průměru každý pátý postižený umírá do měsíce od příhody.

Rizikové faktory

Riziko cévní mozkové příhody souvisí jednoznačně se stoupajícím věkem, s pohlavím (větší riziko u mužů), vysokým krevním tlakem, aterosklerózou a některými nemocemi jako cukrovka, leukémie, infekce, otravy a zvýšená hladina tuků v těle, rizikem jsou i kouření a vrozené vady mozkových cév.

Jak cévní mozkové příhodě předcházet

Předcházet jí lze tedy do jisté míry omezením konzumace živočišných tuků, soli a cholesterolu a větší konzumací ovoce, zeleniny, celozrnných potravin a luštěnin, udržováním tělesné hmotnosti, aktivním životním stylem, nekouřením, léčením vysokého krevního tlaku.

Příznaky

Ovšem i tak může nakonec k příhodě dojít a tato může mít různé, většinou neurologické, projevy, ovšem může být i bezpříznakovou, to podle toho, která část mozku je zasažena. Lze pozorovat zmatenost, povislý koutek úst a jazyk, z úst mohou vytékat sliny. Postižený má i problémy s artikulací, nevidí na jedno oko a nemůže hýbat polovinou těla, může být i s výjimkou očí nehybný a neschopný vyjádřit svůj problém; ochrnutí je častým jevem, charakteristicky na jedné polovině těla. Postižený má problémy i s orientací v místě a času, může dojít i ke ztrátě vědomí až k smrti. Lehká forma se pak projevuje i jenom bolestmi hlavy a závratěmi, zvracením, rozmazaným anebo dvojitým viděním.

Léčba

Každá léčba souvisí s hospitalizací, léčení je dlouhodobé a náročné a sestává v první řadě z ředění krve při ucpání cév anebo medikamentózního či chirurgického zastavení krvácení do mozku. Důležitá je rehabilitace, neboť mnozí pacienti ztrácejí soběstačnost a je třeba se znovu učit nejeden běžný životní úkon. Veledůležitou tu může být i sama ochota pacienta se léčit.

První cévní mozkovou příhodu přežije v průměru 80 % pacientů, další však již jen polovina z tohoto počtu. 

Každý čtvrtý pacient zůstává po této již v invalidním důchodu.