Malomocenství

Malomocenství neboli lepra je jedním z onemocnění, jimž se člověk raději vyhne, je-li mu přáno, a nestýská si, nedostane-li toto. Protože jako u ostatních neduhů není ani zde o co stát a chytit malomocenství alias lepru není nic příjemného.

O čemž svědčí vlastně už sám název nemoci, neb lepra znamená v překladu z řečtiny nemoc, při níž se loupe kůže, a malomocenství odkazuje na tuto nemoc provázející poškození hmatu.

Co malomocenství způsobuje

Toto nakažlivé onemocnění, zapříčiněné baktérií Mycobacterium leprae příbuznou s baktérií tuberkulózy, první zmínka o němž pochází již z období půldruhého tisíce let před naším letopočtem a za jejíž zavlečení do Evropy vděčíme křižáckým tažením, napadá periferní nervy a jiné chladnější části těla, tedy kůži a sliznici.

Průběh 

Často probíhá bez příznaků a není nikterak mimořádně nakažlivé, infekčními naopak velmi bývají jen vředy na kůži. Dojde-li však k jeho destruktivní formě, napadá tzv. Schwannovy buňky a makrofágy v periferní nervové soustavě, likviduje imunitní systém a znetvořuje končetiny a obličej.

Výskyt

Dnes je touto nemocí stiženo ve světě asi deset až jedenáct milionů lidí, převážně obyvatel střední Afriky a jihovýchodní Asie, tato se však vyskytuje i v jižní Evropě, zejména ve Španělsku a Rumunsku.

Dříve byla považována tato nemoc za boží trest, dnes je její skutečný původce, objevený roku 1869 mikrobiologem Hansenem, likvidován pomocí specifických antibiotik.