Tuberkulóza

Asi málokoho potěší, kašle-li jako tuberák. A asi nejméně potěší toto právě tuberáka, tedy jedince stiženého chorobou zvanou tuberkulóza. Snad jediným, komu kdy tato nemoc udělala trochu radosti, byl Robert Koch, jenž jejího původce objevil a získal za tento počin Nobelovu cenu.

Jedná se o infekční bakteriální onemocnění, které většinou napadá plíce, ovšem může se uchytit i jinde po těle. Šíří se vzduchem a mnoho nakažených si jí není vůbec vědomo, pouze v průměru každé desáté onemocnění přejde v aktivní tuberkulózu, která pak ve více než polovině případů končí smrtí.

Výskyt

Předpokládá se, že nakaženou je třetina světové populace a každou vteřinou přibývá jeden nový nakažený. V České republice je nemocných údajně asi sedm lidí ze sta tisíc a rozhodně si nemáme důvod stěžovat na to, jak zaostáváme za „rekordmanem“ Svazijskem s více než jedním nakaženým na tisíc obyvatel.

Příznaky

Běžně se tuberkulóza projevuje kašlem s příměsí krve, horečkou, nočním pocením a ztrátou tělesné hmotnosti, dále bolestí na hrudi, dlouhotrvajícím kašlem, ztrátou chuti k jídlu, pobledlostí a únavou, při nakažení jiných orgánů než plic jsou projevy i odlišné.

Chce-li člověk takovou tuberkulózu chytit, měl by se zdržovat dlouhodobě v blízkosti nakaženého a činit tak, aby na ni byl náchylnější. Tedy dostat HIV, trpět silikózou a cukrovkou, hodně kouřit, být chudým vegetariánem, mít transplantované ledviny a srdce, karcinom hlavy a krku a další nádory, mít nízkou tělesnou váhu, sdílet injekci s jinými narkomany, používat dlouhodobě kortikosteroidy nebo jiná imunosupresiva, nedopřávat si dostatek vitamínu D, pít jako duha a mít dvojče-tuberáka.

Průběh tuberkulózy

Pak stačí, aby infekce pronikla do plicních sklípků, odkud se rozšíří krevním oběhem do dalších tkání a orgánů a ničí lecjaké tkáně vyjma až na výjimky srdce, příčně pruhovaného svalstva, slinivky břišní nebo štítné žlázy. Nákaza si obíhá tělem, trousí za sebou ložiska infekce vypadající jako malé bílé nádory, které se tu hojí a tu naopak nově vznikají a zůstávají po nich jizvy. V pětasedmdesáti procentech případů se tuberkulóze zalíbí v plicích, zbytek se nastěhovává do mízních uzlin, kostí a kloubů, trávicí soustavy, močových cest a genitálií, centrální nervové soustavy, kůže, osrdečníku nebo i několika z těchto míst zároveň.

Léčba

Jedinou pomocí jsou antibiotika, nejčastěji isoniazid a rifampicin, jež zabíjejí tyto baktérie, často však i kombinace antibiotik různých; její léčba je však i těmito obtížná a dlouhodobá záležitost. A tuberkulóza je rovněž prevít a stává se na nejedno antibiotikum rezistentní, tedy odolnou, pročež se do praxe někdy vrací i chirurgické odstraňování nakažených míst, čímž se snižuje množství infekce a antibiotika si následně se zbytkem snáze poradí.

Pročež je lepší žádnou tuberkulózu nedostat. A dostaneme-li ji už, pak na léčbu rozhodně nekašlat.