Syndrom náhlého úmrtí kojenců

Syndrom náhlého úmrtí kojenců je označován také anglickou zkratkou SIDS (Sudden Infant Death Syndrom) – náhlá neočekávaná smrt kojence (toto období se počítá od 29. dne po porodu do jednoho roku). Dítě, postihnuté tímto syndromem nejeví žádné závažné příznaky, které by napovídaly jakékoli nemoci.

I přes rozsáhlé studie není do dnešního dne známá příčina tohoto syndromu. Výskyt onemocnění je zhruba 0,2 na 1000 živé narozených dětí (asi dětí ročně v ČR). Častěji jsou postiženi chlapci než dívky. Podle statistik dochází k syndromu nejčastěji mezi 2. a 5. měsícem života.

Příčiny

Historické prameny mluví o tom, že se lidé domnívali, že příčinou úmrtí dítěte bylo zalehnutí matkou ve sdílené posteli, ale tato teorie byla vyvrácena po té, co děti umíraly i mimo sdílení postele s matkou. Příčina tedy do dnešního dne nebyla objasněna. Vědci se domnívají, že syndrom způsobuje celá řada příčin a rizikových faktorů. Existuje však několik teorií, jak syndrom vzniká, patří sem například poruchy metabolismu, výskyt rozsáhlé infekce, poruchy dýchání a mnoho dalších, žádná z nich však nebyla potvrzena a není tedy definitivní. 

Příznaky

Bohužel tento syndrom nemá specifické příznaky, podle kterých by bylo snazší jej rozlišit a včas zahájit léčbu. Jediný znak je náhlá zástava dechu, která vyžaduje neodkladnou resuscitaci kojence.

Rizikové faktory

Jak již bylo řečeno, příčina není známa, avšak neonatologové a vědci se domnívají, že na vzniku syndromu se podílí několik rizikových faktorů.

Mezi nejčastější patří:

  • poruchy vývoje mozku a onemocnění CNS (centrální nervové soustavy)
  • pozitivně zatížená rodinná anamnéza, výskyt SIDS v rodině
  • závislosti matky v těhotenství – kouření, alkohol, drogy
  • nedostatečná výživa matky v těhotenství
  • nedostatečná péče o matku v těhotenství
  • věk matky (nízký: 16-17 let, vysoký: nad 35 let)
  • nízká porodní hmotnost dítěte
  • předčasný porod
  • asfyxie (nedostatečné zásobení kyslíku), apnoe dítěte (opakující se zástavy dechu)
  • mužské pohlaví
  • prodělaná infekce
  • rase/etnikum (častěji u Afroameričanů)
  • sezónnost (častější výskyt v zimním období)

Diagnostika

Vzhledem k tomu, že syndrom nemá typické příznaky, je také diagnostika velmi obtížná. Jediným znakem je náhlá zástava dechu a tento stav nelze předem diagnostikovat.

Aby se po úmrtí kojence dalo mluvit o SIDS, musí být provedena pitva (nařizuje to zákon, který ukládá povinnost pitvat každé zemřelé dítě do patnácti let). Většina odborníků se shoduje v tom, že jde o náhlé a neočekávané úmrtí dítěte do ukončeného prvního roku života, ke kterému dochází během spánku, jehož příčinu neobjasní ani podrobné vyšetření - pitva.

Léčba

Jediný možný způsob léčby u SIDS je okamžité volání záchranné služby a neodkladná kardiopulmonální resuscitace. Po úspěšné resuscitace je vhodné, aby bylo dítě několik dní na umělé plicní ventilaci.   

Prevence

Preventivní opatření nejsou zcela jednoznačná, avšak pro snížení rizika syndromu jsou doporučována:

  • dobře větraná místnost
  • nespát v jedné posteli s kojencem
  • nekouřit v místnosti, kde se pohybuje a spí dítě
  • uložení dítěte ke spánku na záda
  • vhodná je spíše tvrdší matrace
  • odstranění všech měkkých částí v postýlce (plyšové hračky, dečky,…)
  • monitoring dechu – jsou vhodné pro uklidňující pocit rodičů, ale musí být kvalitní a splňovat technické požadavky, mohou se vyskytovat falešné alarmy, které nejsou pro dítě vhodné, rodiče by si měli být vědomi, že ani ten nejmodernější monitor nemůže vyloučit SIDS.