Ježíšek

Kdyby ho někdo viděl, dozajista by ho politoval. Protože na něj byl dozajista žalostný pohled. Na maličkého chudáčka, jenž se vlekl s nákladem daleko větším než byl on sám.

Jenže nebylo široko daleko nikoho, kdo by ho viděl a politoval. Protože tak už tomu bývá. Jeho při práci nevídá nikdo, a pokud už ano, pak leda ve své fantazii.

Maličký stál právě před panelovým domem, jenž se před ním tyčil jako hradba. Nepřekonatelná hradba, již musí překonat. Jak rád by si vlezl do výtahu nebo alespoň vyšlapal do oněch vysokých poschodí po kamenném schodišti! Jenže nemohl – tam by totiž mohl být spatřen a jeho údělem odjakživa bylo být neviditelným.

A tak se vyhoupnul přes zábradlí na první balkón a pootevřenými dveřmi vnikl do bytu. Na špagátu za sebou vytáhl stromeček a tento postavil do rohu pokoje. Poté počal šplhat po jeho naježených větvičkách a rozvěšovat vše, co se nacházelo v jeho obrovském pytli.Vánoční osvětlení, LED světelné řetězy, elektrické svíčky,… Šlo to těžko, přetěžko, protože stromek byl přece jenom vratký a jeho jehličí nepříjemně píchalo tohoto „horolezce“. Jenže povinnost je povinnost a té se prostě zbavit nemohl. Musel udělat své.

Konečně bylo dílo u konce. Seskočil, pod stromek rozložil všemožné krabice, krabičky, balíčky, sáčky a jiné cosi tajemného ukrývající obaly a přiběhl ke stolu, aby na tento rozestavěl svícny se svíčkami. Čímž bylo dokonáno jeho dílo zde a musel se vyšplhat po hromosvodu zase o patro výš, aby tam činil obdobně. A pak ještě o poschodí výš, a pak ještě, ještě, ještě a ještě. Ještě že celý rok tajně posiloval, o čemž ale před lidmi raději nemluvte. Ale i tak si dal řádně do těla.

Konečně byl jeho pytel prázdný a on si mohl odškrtnout poslední položku. Otřít pot z čela a rychle se vytratit. Hodně rychle a nepozorován.

Protože Štědrý večer právě započal. Ze okny, v bytech, jež před několika okamžiky navštívil, se počínaly ozývat výkřiky radosti, nadšení, úžasu. Nebo z těchto alespoň tiše vyzařovala pohoda a bylo slabounce slyšet radostně bušící srdéčka.

A největší radost měl zřejmě právě on sám. Bodejť by ji také neměl. Protože splnil plán, zdárně se zhostil svých povinností a nyní bude moci celý rok relaxovat. 
Kdo? No kdo asi? Ježíšek přece.