Cesmína paraguayská

Lidé stále častěji se zasvěcují do tajů nejrůznějších druhů bylinek, jež rostou nejenom v jejich blízkosti, ale i v dalekých zemích. Dají si tu práci, o nich zjistit co nejvíce informací. Mnohdy je zajímají pouze jejich pozitivní účinky. A o jejich negativní stránce pak nemají ani potuchy. Tito lidé jsou velkými příznivci přírodních produktů, kteří měli možnost si vyzkoušet na vlastní kůži některé z nich. Jednou takovou rostlinou je i cesmína.

Cesmína paraguayská (Ilex paraguariensis) má několik lidových názvů, z nichž nejznámější a nejpoužívanější je „paraguayský čaj“. Zkrátka jde o strom cca vysoký několik metrů. V přírodě se tato rostlina může objevovat také v keřovité podobě. Tento druh s celoročními zelenými listy pochází z jižního cípu amerického kontinentu. Tato rostlina se pyšní kuželovitými lístečky. Pokud se na nich člověk podívá zblízka, zjistí, že mají střídavé uspořádání. Na těchto listem si lze povšimnout vejčitého tvarování a vroubkovaných okrajů. Tato část rostliny dosahuje délky přes čtrnáct centimetrů a její šířka činí něco kolem pěti centimetrů. Cesmína z řádu cesmínotvarého převládá jedinečnými bělavými až v odstínu nazelenalými květy. Ty tvoří neobvyklé svazečky. Jejím plodem jsou drobnější kulatější peckovice s jiskřivým červeným probarvením.

Uvedená rostlina roste spontánně v lokalitách jižní Ameriky. Některé země ji tradičně pěstují. Ovšem tento druh se řadí do skupiny, jež se špatně adaptuje konkrétním podmínkám daného prostředí. Z tohoto důvodu se vysazuje na výlučně příhodných místech, které nebičují větry a jsou mimo vlivů přímých slunečních paprsků.

V těchto končinách se listy cesmíny sušší ve speciálních zařízeních a následně se rozdrtí a výsledkem je pak sypká směs. Tu mnozí znají pod obchodním názvem čaj maté. Domorodci si tento nápoj připravují dle tradičních rituálů v upravené nádobě takzvané kalabase. Tato pomůcka je z tykve. Nicméně na její výrobu mohou posloužit i jiné materiály. K těm nejčastějším se řadí typické dřevo, druhy dýní či modernější keramika. Do nádoby se umístí ze dvou třetin na jemno rozdrcená část suchých listů. Tato pomůcka se uzavře a obrátí se dnem vzhůru. Tímto způsobem se docílí toho, že nejmenší nadrcená směs se přesune do spodní části nádoby. Poté se nádoba postaví do standardní polohy. Uvnitř by měl vzniknout na jedné straně kopeček. Do této části se vlije studenější voda a čeká se na to, až se úplně do směsi vstřebá. Poté se přistoupí k poslednímu procesu, kdy do míst bez směsi se nalije horká voda. V této části se předtím vsune speciální brčko. Pak už stačí se pustit do pití tohoto nápoje.

Na trhu se prodávají jak drcené, tak i pražené listy této rostliny. Jednotlivá balení disponují různou gramáží od sedmdesáti gramů přes dvě stě gramů až po tisíc gramů.

Pití takto připravovaného nápoje se těší velké oblibě. Nejenom že droga stimuluje spolehlivě centrální nervovou soustavu, taktéž působí jako přírodní medikament proti depresím. Dále se aplikuje při bolestech hlavy či při bolesti revmatického původu. K jejím nevýhodám ovšem patří močopudný účinek. Pokud se dávka přežene, pak se dostavují stavy úzkosti. Běžné jsou i poruchy spánku. Člověk může trpět třesem. Dejme tomu může zažívat i nepříjemný pocit rychlého bušení srdce.

Tomuto nápoji by se měli vyvarovat obloukem hlavně lidé mající nějakou srdeční chorobu. Nedoporučuje se ani jedincům, jenž trpí zvýšeným krevním tlakem.

V listech rostliny byly zjištěny následující látky. Jako první lze uvést purinový alkaloid neboli kofein. Ten je tu zastoupen zhruba do dvou procent. Jedná se o látku s psychoaktivním účinkem. Stručně řečeno jde ve své podstatě o nejrozšířenější stimulant. Dále se tu vyskytují jedinečné látky s nepříjemně svíravou až mnohdy nahořklou příchutí. Ty jsou tu zastoupeny v několika procentech. Indikován byl také alkaloid takzvaný teofylin. Součástí drogy jsou i chemické látky terpenoidy. Kromě toho uvést lze mnoho jiných látek. Z chemického rozporu tohoto jmenovaného nápoje se podařilo identifikovat organickou kyselinu chlorogenovou a vitamíny.