Životospráva dle 5 prvků ájurvédy

Proč se zajímat o nějakou nám vzdálenou indickou ájurvédu, když žijeme jinde a v jiné době? Abychom si mohli odpovědět, je třeba pochopit skutečný význam tohoto exotického slůvka z indického sánskrtu

ÁJUR- znamená v širším smyslu život jako takový, nejen lidský
VÉDA-nauka,věda, poznání

JE TO POZNÁNÍ, POCHOPENÍ A PRAKTIKOVÁNÍ TAKOVÉHO ZPŮSOBU ŽIVOTA, KTERÝ JE V SOULADU S PŘÍRODOU, SILAMI VESMÍRU, TEDY S PŘÍRODNÍMI SILAMI, JEJIHŽ JSME SOUČÁSTÍ.

Jakýkoliv nesoulad vyvolává konflikt a z hlediska lidského organismu nemoc a problémy.
Z tohoto pohledu naši dávní předkové Druidové v mnohém žili též dle ájurvédy. Například svým vrozeným instinktem dokázali nalézt a poznat bylinku, kterou v daném okamžiku potřebovali k svému životu. Šaman byla vážená osobnost, která ochraňovala a pomáhala lidem v osadě (dnes by jsme řekli ve svěřeném okrsku, spádové oblasti) i těm co byli v nějaké nesnázi, protože i nesnáz může zapříčinit nemoc. Šaman věděl, že aby  vybraná bylinka zaúčinkovala je třeba navodit patřičný psychický stav pacienta (obřadem, bubnováním, zaříká- -váním,vykuřováním, dnes by jsme řekli aromaterapií, hypnosou, psychoterapií, muzikoterapií, léčivými mantrami).Dobrý šaman dbal o prevenci a v jeho osadě bylo minimum zdravotních problémů a též zde lidé psychicky žili v souladu, řečeno v moderním jazyce, šaman se staral též o interpersonální vztahy,byl starostou, soudcem, vykonavatelem a léčitele a psychologem v jedné osobě. A nemusíme ani chodit tak daleko do minulosti. Naše venkovské prababičky, pokud žili na větším hospodářství se řídili v mnohém též dle výše zmiňované ájurvédy. Věděli, že k živobytí musí být zdravý nejdříve dobytek, pak čeledíni a pak pantáta.Uměli prošlapat bolavá záda, znali řečeno dnešními slovy i nějaké ty akupresurní body proti bolestem a různým nevolnostem, měli základní  znalost o bylinkách , o jejich sběru, přípravě a použití, věděli co je v kterou roční dobu pro člověka zdravé a co ne a v tom duchu vedli i své potomky. V každé takové domácnosti byly i určité  zavedené obřady, které dávali všem členům i duchovní oporu a jistotu, dnešními slovy řečeno,  pozitivní síly kolektivu.

A nyní krátce k vysvětlení 5 prvků, které jsou součástí základních bioenergetických systémů.

Na počátku bylo slovo a to slovo bylo od Boha se praví v bibli. Ájurvéda to v podstatě vysvětluje tak, že slovo to je zvuk a zvuk je v prostoru, nehmatatelném, nepostižitelném, vše objímajícím. Celý vesmír zvučí. Zvuk všech zvuků je OM, harmonie všeho pozitivního a negativního, snaha po energetické rovnováze. Prostor vesmíru je tedy tvořen  základním prvkem, v ájurvédě zvaným éter. Druhým, následným prvkem je vzduch, který je v části prostoru, kde se zhmotňují vibrace zvuku. Díky vzduchu cítíme pohyb, proto je éter spjat se vzduchem. Prostor-éter je základním prostředím pro všechny další prvky, bez něj by nebylo ani moudro, které je fyzikálně též nehmatatelné. Prostor se vzduchem a pohybem umožňuje vzniknout ohni, třetímu prvku v ájurvédě. Právě voda za přítomnosti vzduchu a ohňovému výboji umožňuje vzniku organické živé hmotě. Proto je v ájurvédě vždy prvek ohně spjat s vodou. Hmota, prvek zem, jako taková, je vždy svým způsobem živá a závislá na předchozích prvcích, proto je spjatá s vodou. A tak má ájurvéda tři základní systémy,/doši/Vátu -éter a vzduch, což je kinetický systém pohybu a tekutin, Pitu - oheň a vodu, což je transformační systém přeměny, Kafu - vodu a zem, což je potenciální systém stability a výživy. Tyto tři systémy jsou v těle nezastupitelné a jejich poměry jsou dynamické, jsou součástí rovnovážného poměru. Každý živý organismus včetně rostlin, je charakterizován poměrem a kombinacemi těchto tří systémů z nichž dva většinou převládají  Čím větší nerovnováha tím větší možný problém na úrovni psychické i fyzické. Rovnováha, je dle ájurvédy základem poznání života bez konfliktů, tedy bez nemocí. A to platí nejen pro lidský život ale pro vše živé vůbec, o snahu života jako takového se uvádět do rovnováhy.

Právě porovnávání a poznávání vlastností pěti prvků a jejich třech systémů doš, je v ájurvédě unikátní a dodnes nebylo ničím dokonalejším překonáno.

Každý živý organismus včetně rostlin je charakterizován poměrem a kombinacemi těchto tří systémů z nichž dva většinou převládají a z toho první uvedený je dominantní a sice v těchto možných kombinacích: váta-kafa, váta-pita, pita-váta, pita-kafa, kafa-váta, kafa-pita, někdy může být i výrazně dominatní jen váta, nebo pita nebo kafa, někdy jsou rozdíly mezi třemi systémy minimální což signalizuje vyrovnanost, harmonický stav. Každý bioenergetický systém pokud není v poruše je sám o sobě dobrý a potřebný pro celkovou součinnost organismu a jeho jednotlivých orgánů. Jsou-li však všechny 3 doši výrazně zvýšeny, tedy v poruše, jedná se o vážný zdravotní stav

Tento tři doš systém nám i v dnešní době mimo jiné pomáhá poznat modely našeho chování, chování těch druhých a vzájemné interakce vyplývající z těchto daných zákonitostí.

Na základě tohoto poznání , lze pozitivně řešit veškeré mezi osobní vztahy a posílit  tak svoji užitnou výkonnost. Na základě tohoto poznání dokážeme identifikovat sami sebe z hlediska našich zdravotních  a tělesných dispozic, poznávat svůj rovnovážný stav, učit se žít díky tomu v harmonii, být sami sobě svou první zdravotní pomocí, poznat svou jedinečnost svou skutečnou individualitu. Naše strava se stává naším lékem, pokud posuzujeme její vlastnosti právě z toho hlediska vlastností pěti prvků a její vhodnou volbou upravujeme poměr těch tří výše popsaných bioenergetických systémů , který je u každého jiný.(nelze tedy na základě  výše uvedeného, obecně tvrdit ,že jen nějaká strava je dobrá a jiná je špatná, že něco je obecně prospěšné, zdravé pro každého.) dnes již existuje mnoho ájurvédské literatury a knih o stravování a přípravě jídel dle ájurvédy, kde jsou tabulky vlastností potravin z hlediska 5 ti prvků kde u každé potraviny a připravovaného jídla, včetně koření je uvedeno např.V+P-K+, což značí zvedá vátu, snižuje pitu, zvedá kafu, takže víme, že když má někdo např. pitu v poruše, tedy zvýšenou, tedy P+, nebudeme mu podávat potraviny, bylinky a koření, které jsou prohřívající ale zaměříme se na snížení pity tím, že podáváme vše co zvyšuje kafu. Na souvislosti přijdeme podrobnějším studiem literatury, kde jsou uvedeny v tabulkách další vlastnosti stravy  ve vztahu k 5 ti prvkům a sice dle chuti na jazyku (sladká, kyselá, slaná, hořká nebo svíravá), dále dle tzv.pachuti, kterou cítíme po pozření(sladká, kyselá, ostrá), dle toho, zda má na organismus účinek ochlazující nebo oteplující a pak jsou ještě nespecifické účinky.Ájurvéda dále zkoumá veškerou živou hmotu z hlediska 20 ti vlastností (např.lehká, těžká,suchá vlhká atd.)a uvádí do souvislostí s vlastnostmi 5 ti prvků.  Na základě těch znalostí, které si  budeme  postupně ověřovat v praxí, se můžeme naučit poznávat sami sebe, svou zdravotní konstituce a své nerovnovážné poruchy a díky tomu směřovat svůj vlastní život do rovnováhy , harmonie, mít své zdraví pod vlastní kontrolou. Pro zodpovědné stanovení vašeho konstitučního typu a vašich poruch  se doporučuje odborné vyšetření ájurvédského lékaře. Pamatujme že dnešní tzv. civilizační choroby pramení z toho, že naše tělo i mysl přijímá více věcí než dokáže strávit a to každým okamžikem našeho žití. Jsme velcí ale  povrchní konzumenti. Díky navyklé povrchnosti, většinou nejsme schopni pochopit podstatu a tím nevidíme další souvislosti a provázanosti  s dalšími skutečnostmi a situacemi. Soucit, láska, pokora a pozornost , smysluplná práce, plný prožitek současného okamžiku, to je to, co nedává prostor v našem mozku pro úzkost strach a deprese. To vše by jsme si měli nejen uvědomit ale zkusit to i prožít, protože jen prožitek je naše pravda a prožitá pravda může být i naší vírou.

PILÍŘE ZDRAVÍ

1. dodržovat životosprávu.
Není-li životospráva, která udržuje lidský organismus v rovnováze, přicházejí nemoce.

Životospráva dle ájurvédy v sobě zahrnuje
- správný dech (jak dýcháme, tak žijeme, krátký rychlý dech, krátký život).Též je zvláště v dnešní době důležité , co kde dýcháme
- správná výživa - kvalitní a vždy čerstvé jídlo v přiměřeném množství (např. tukové tkáně se vyživují zase tukem ale ten musí být čistý lehce stravitelný)  spolu s  pitným režim ve vhodném  čase, s vychutnáním každého sousta, v klidu všemi smysly. Není-li klid, i sebe kvalitnější jídlo se ze zásadotvorného stane kyselinotvorným. Jídlo má mít tolik barev a chutí, kolik máme smyslů. Skladba jídla se má řídit dle času,  geografického místa, ročního období a měla by respektovat zdravotní konstituci jednotlivce a též brát zřetel na sílu jeho trávícího ohně. Být opatrný při změnách ročních období kdy jdou toxiny do těla a  z tohoto důvodu je třeba v této době zvýšená očista organismu.
Výsledkem dobrého stravování je dobrý metabolismus, nekolísá hladina cukru v krvi, dobré trávení a vyměšování, dobrý přísun energie a její využitelnost pro každou buńku ve všech tkáních organismu.

2. je důležité prostředí v kterém žijeme a pracujeme a lidé kterými se obklopujeme.
3. klidná mysl, nedopřávat mysli prostoru pro negativní myšlenky a emoce, včetně chtění.Vyhýbat se vnějším i vnitřním konfliktům. Ráno začít motlitbou ,meditací nebo něčím jinak pozitivním.
4. přirozené pohybové aktivity.
5. rozdělení a pravidelnost času na spánek, jídlo, tělesné potřeby včetně sexu a na práci, rodinu a odpočinek

Toto jsou předpoklady pro dlouhý život bez nemocí dle ájurvédy.