Problém

Měl bych tady pro vás zase jednou jednu statistiku. Statistiku, která těší i netěší zároveň a které se nejspíše dá důvěřovat, protože snad nikdo z mocných nemá důvod tuto zkreslovat pro svůj osobní prospěch, případně pro neprospěch svých soků.

Prostě je tu statistika od Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), podle níž se devět z deseti našinců domnívá, že u nás užívání drog představuje problém. Dobré je na tomto výsledku to, že si problém uvědomujeme v takovéto míře, špatné to, že existuje. Což si prý uvědomujeme více my nad třicet let věku než omladina, a ony, tedy ženy, více než my muži. Ale uvědomujeme si ho, dělá nám vrásky na čele, a to je hlavní.

Nadpoloviční většina se pak prý optimisticky i domnívá, že se může každý narkoman vyléčit, skoro každý třetí z nás podporuje bezplatnou léčbu závislých, dva ze tří však jen omezený počet bezplatných pokusů o vyléčení, tři čtvrtiny by poskytly závislým bezplatné poradenství. Asi fifty fifty jsme na tom v otázce (bez)platné výměny „nádobíčka“, podle čtvrtiny našinců nemá práce terénních pracovníků smysl.

Osmatřicet procent z nás je názoru, že se odpovědné instituce o problematiku drog dostatečně nezajímají, pět procent z nás je naopak přesvědčeno o až přehnané angažovanosti těchto institucí.

Prostě, máme s drogami problém. Nejen ti, kdo je užívají, ale i my ostatní. Velký problém, jak vypovídá tato statistika, jež prý přinesla zhruba stejné výsledky jako její obdoby v minulosti. Dělají nám starosti, trápí nás, není nám při tomto tématu dobře na duši.

Co s tím? Jak tuto statistiku vylepšit? Jak si zlepšit svůj názor na problematiku drog, jak učinit, abychom situaci viděli v růžovějších barvách?
Což si tak zkusit šlehnout?