Věštby

Jsou lidé, kteří myslí hlavou, a pak ti, kteří myslí pomyslným kolenem, pokud tedy vůbec myslí. A ti druzí, ve spolupráci s osobami sebou si notně nejistými, zoufalými či jedinci ducha mdlého, věří na proroctví.

A právě díky nim je internet a nejen internet plný mouder, tedy vlastně „mouder“ právě tohoto druhu.
Mouder, z nichž nyní jedno dorazilo až do mé e-mailové schránky, a vzhledem k tomu, kdo mi je poslal, musím smutně konstatovat, že jsou osoby ochotné uvěřit snad všemu i mezi našimi jinak vcelku rozumnými vysokoškoláky s bohatými životními zkušenostmi.

Nebudu vás zatěžovat celým textem, už proto, že se jedná o dílo z druhu těch úsměvných, a génius toto sdělující není vlastně ani nijak gramaticky dokonalým, ač nám skýtá rádoby fakta ze samotné NASA a vysokých vládních kruhů. 

Je to směšné. Pokud se nad tímto tedy člověk hlouběji nezamyslí.

Protože prý nyní na podzim a v zimě bude u nás na severní polokouli tepleji a již několik dní před Vánocemi se celá sluneční soustava přešoupne kamsi, kam by asi neměla, takže se přestanou šířit energie. Nebude žádné magnetické pole a jednoho předštědrovečerního dne kolem poledne se u nás rozhostí tma a ticho, bez elektřiny, beze spojení, nebude se ani šířit zvuk atd. Zvířata vše vytuší a ukryjí se do následujícího východu slunce, lidem se rovněž nic nestane – jen ve městech dojde k šílenství a umře až desetina světové populace.

Takže prý máme dodělat rozdělané, nic nového nezačínat, popadnout rodiny, doklady a peníze a zmizet do přírody. A rovněž si udělat dvouměsíční zásoby jídla, vody, dřeva a svíček. Televize, rozhlas a podobná elektronika už nebudou k ničemu. Rovněž máme zatáhnout závěsy a nedívat se z oken, nevycházet ven, nevěřit vizuálním a sluchovým iluzím. Vyjít pak bude nejlepší až zjara, protože toto celé definitivně odezní až počátkem února.

A lidé se pak stanou duchovnějšími, lepšími.

Toť vše. A tak jsem zvědav, na kolika oknech uvidím krátce před Štědrým dnem neproniknutelné závěsy. Jsem zvědav, kolik lidí do jara neuvidím, obávám se však, že ty, koho bych nejradši neviděl, najust uvidím.

Ovšem uvedené varování jistě bude lidem ku prospěchu. Tedy aspoň některým lidem. Třeba obchodníkům s potravinami a svíčkami, bude-li důvěřivců dostatek. Nebo bytařům, kterým se v bytech uprchnuvších do přírody důvěřivců nadlouho uvolní pole působnosti. Nebo…

Že dosud nevíte, proč toto směřuji do soutěže orientované na vztahy? Odpovím naprosto jednoduše. Jen málokdy se za takovýmito sděleními ukrývají pomatenci či fanatici sami tomuto věřící. Většinou se jedná o lotry či schopné manipulátory, kteří tak rozhodně nečiní v zájmu uvěřivších. Autory jsou ti, kdo se třeba chtějí bavit nebo kdo něčeho podobného chtějí využít ku svému prospěchu, ať už v jakékoliv podobě. Tedy jde rovněž o určitý vztah mezi lidmi. O vztah, který by měl zmizet. Jenže nezmizí. Aspoň dokud nezmizí z našich řad důvěřivci, kteří na něco takového dají. A bojím se, že takoví nezmizí, dokud bude lidstvo lidstvem.

Článek byl uveřejněný v rámci Literární soutěže.