Spánková apnoe

Syndrom spánkové apnoe je vcelku častý typ poruchy spánku, postihující od jednoho do deseti procent populace, hlavně muže, obézní osoby a lidi ve věku od čtyřiceti let, projevující se poruchou dýchání se zástavou dechu. Dochází při něm ke chrápání a omezenému zásobení těla kyslíkem během spánku, dech bývá více než desetkrát za hodinu přerušován na více než deset vteřin.

Příčiny vzniku apnoe

Na vině bývá většinou snížení svalového tonusu v hltanu, jež může vést i ke kolapsu hltanu. Význam má i zvětšení měkkého patra a patrového čípku, zvětšení mandlí a někdy i tumory či méně průchodná nosní dutina a nosohltan, zmenšení oblasti za kořenem jazyka, spíše zadní uložení jazyka, větší tukové zásoby v podkoží krku. A samozřejmě může docházet i ke kombinaci více z těchto faktorů, jež brání dostatečnému průchodu vzduchu.

Příčinou může být ale i postižení centrální nervové soustavy, přesněji dechového centra, kdy chybí vlastní aktivita nádechových svalů.

A může pochopitelně dojít ke kombinaci lecčeho z výše zmíněného.

Spánková apnoe vede k tomu, že se člověk nevyspí dobře, je unavený, následně hrozí mikrospánek a vše s tímto problémem související.

Prevence a léčba

K prevenci patří vyloučení nebo omezení vlivu výše zmíněných faktorů, které tento problém vyvolávají. Vhodné je zhubnout, nekouřit, jíst naposled několik hodin před usnutím, nepít před spaním alkohol a omezit sedativa a hypnotika. Pokud ale toto nestačí, je třeba vyhledat lékařskou pomoc. Lze na spaní používat nazální přetlakovou ventilaci, jež zajišťuje přetlak v dýchacích cestách a brání kolapsu ochablých stěn hltanu, léky odstraňovat komplikace, jež s tímto onemocněním souvisejí, někdy je možno i chirurgické odstranění překážek v dýchacích cestách, jako jsou plastika nosní přepážky, odstranění mandlí, plastika patrového čípku atd. Nejextrémnějším chirurgickým zákrokem je pak tracheostomie, tedy umělé vyústění průdušnice na povrch těla.

Osoby stižené spánkovou apnoe trpí v důsledku této často i nemocemi kardiovaskulárního systému, častějšími jsou u nich infarkt, ischemické choroby srdeční, srdeční arytmie a selhání, cévní mozkové příhody, hrozí i poškození periferních nervů s vlivem na citlivost a hybnost, sklony k cukrovce, poruchy intelektových a sexuálních funkcí.

Chrápání je tu tak jevem, jenž je ve srovnání s těmito možnými komplikacemi vlastně relativně podružným.