Svrab

Svrab je poškození kůže zapříčiněné specifickým parazitem, takzvaná dermatóza vyvolaná členovcem. Je to onemocnění svědivé a přenosné, jež vyvolává i lokální epidemie v prostředí s více lidmi a nižší hygienickou úrovní.

Původce nemoci

Původcem nemoci je samička zákožky svrabové, roztoč to z řádu Acarina velký od tří do pěti set mikrometrů, jenž napadá výhradně lidi. Tato samička si v lidské pokožce vyvrtává chodbičky, v nichž vyměšuje a klade vajíčka; za svůj čtyř- až šestitýdenní život naklade až padesát vajíček, z každého desátého z nichž se po dvou týdnech vyvíjejí noví dospělí jedinci. Pro zákožku je člověk nesmírně důležitým; bez jeho „pohostinnosti“ hyne při pokojové teplotě do tří dní a v padesátistupňové teplotě za pár minut, protože je citlivá na vyschnutí a vlhko.

Příznaky

Z člověka na člověka se šíří především přímým kontaktem s nakaženou osobou či textilií. Po přenosu se onemocnění projeví do čtyř až šesti týdnů hlavně nočním svěděním, pupínky a chodbičkami esovitého tvaru v meziprstních prostorech, na zápěstích, loktech, v podpaží, okolo bradavek, na pupku, genitáliích, hýždích a klenbě nohou. U osob čistotných nejsou ale kožní projevy tak zřetelné a na svrab lze usuzovat spíše podle svědění postihujícího větší počet rodinných příslušníků. Opakem je pak případ svrabu provázeného imunologickou reakcí, při níž na kůži vznikají velké pupeny a uzly. A u osob s oslabenou imunitou, mentální retardací nebo nižším vnímáním svědění může mít svrab i formu velkých pupenů a odlupující se kůže, čemuž jsou na vině přemnožení paraziti čítající miliony jedinců.

Léčba

Léčba spočívá v likvidaci parazitů, zahojení kožních lézí a zavedení hygienických opatření zamezujících dalšímu šíření těchto parazitů. Tedy v užívání patřičných přípravků, pravidelné výměně, praní a žehlení oděvů a prádla.

Jen tak se lze vymanit ze svrabu jménem svrab.