Afty

Afty postihly někdy v životě každého čtvrtého z nás. 

Afta je malý bělavý nebo žlutavý, většinou červeně olemovaný bolestivý vřídek kdekoliv uvnitř ústní dutiny a vyskytuje se hlavně u mladších lidí do třiceti let, hlavně u žen.

Příčiny vzniku

Dosud není známo, proč afty vznikají, usuzuje se na porušenou imunitu a tedy i ústní mikroflóru či dědičné vlohy, případně hormonální změny, stres, okusování nebo žvýkání tváří, rtů nebo jazyka, používání zubních náhrad, kouření nebo žvýkání tabáku, avitaminózu, citlivost na potraviny či zubní pastu. Neví se ani jistě, zda jsou afty přenosné z člověka na člověka.

Afty nejsou závažné onemocnění, jsou jen nepříjemné a mohou komplikovat pití, příjem potravy nebo mluvení. Malé afty dosahují maximálně půlcentimetrové velikosti a do deseti dnů samovolně mizí, velké afty mizí pomaleji a zanechávají po sobě jizvu. Zjevná a nepříjemná jsou místa jejich vzniku již den před vznikem aft.

Prevence

Předcházet se tomuto onemocnění dá hlavně podporou správné funkce imunitního systému (zdravý životní styl, spánek, vyhýbání se stresu), patřičnou ústní hygienou, nedrážděním sliznic čímkoliv, dostatečným přísunem vitamínů hlavně ze skupiny B.

Kdy navštívit lékaře?

Pokud jsou afty četnější a natolik bolestivé, že brání příjmu tekutin nebo vyvolávají horečku, neměl by člověk čekat, až samy zmizí, a měl by vyhledat stomatologa, stejně jako pokud se tyto vracejí více než třikrát v průběhu roku nebo se příliš pomalu hojí. Lze na ně aplikovat lokální anestetika či dezinfekční prostředky, mohou se znecitlivovat kousky ledu či vyplachováním heřmánkovým odvarem či bylinnými ústními vodami. Vyjímečně lze afty i odoperovat laserem.

Článek byl uveřejněný v rámci Literární soutěže.