Malárie

Taky jste v teplých dnech otrávení tím, jak nechutně vás štípají komáři? Jak to zarudne, svědí, prostě je vám to proti srsti, ať už máte povrch těla srstnatý nebo nikoliv?

Nevzlykejte. Mohlo by totiž být ještě daleko hůř než je. Protože naši komáři jsou jenom docela obyčejní hladovečci, kteří si na nás nacpou nácka a, nejsou-li rozplácnuti, pokračují o dům dál, nezanechávaje nám více než jedině právě zmíněný suvenýr.

Zato jejich strejda z rodu Anopheles, ten nejednou nepřichází na hostinu s prázdnou. Totiž vlastně teta, protože podobně jako v nejednou jiném případě je za vším třeba hledat ženskou, tedy paní komárovou. Nepřinese nám ale ani něco na zub, ani květiny, ani obligátní flašku. Přinese nám… plasmodia, alias zimničky, tedy prvoky kmene Apicomplexa. Tedy původce jednoho z nejvýznamnějších infekčních onemocnění, jemuž podléhají takové davy lidí, že to až zamrazí. Prý až tři miliony ročně. Jako by tedy každých tři a půl roku vymřela celá Česká republika!

Zamrazí, i když člověk vlastně naopak hicuje. Tedy má horečku, tik, bolesti kloubů, křeče, dáví se. Načež toto může v případě absence léčby vést až ke kómatu a smrti, zejména u dětí a těhotných žen, jež jsou všeobecně méně odolné.

Po setmění a v noci, podobně jako je tomu vlastně i u lidí, vyrazí komářice někam nasávat. Protože přitom slintají, vyplavují plasmodium ze svých slinných žláz do těla svého hostitele, jenž pak namísto nasávajících dává sám všanc svá játra. V jaterních buňkách se pohyblivé infekční stádium výtrusovce rozmnožuje a mění se v merozoit, což je fujtajblík, který vstupuje do červených krvinek, kde se množí, a jakmile je těchto víc, nebojí se vlka nic. A tak nárazově houfně pronikají do krevního řečiště a jednou za řádově tři dny vyvolávají malarické záchvaty provázené zvýšenou teplotou.

Protože je však parazit srab, zůstává schovaný v jaterních buňkách a krvinkách, kde se dost úspěšně skrývá před svým odvěkým rivalem – imunitním systémem. Možná stejně úspěšně jako v Čechách hledaní zločinci před spravedlností.

Komu ovšem neunikne, to je další komár násoska, který se na nakaženém člověku nabumbá, potvůrky skryté v krvi se v něm namnoží, putují do slinné žlázy komárovy a… hurá na dalšího človíčka. A tak pořád dokola.

A pokud byste dobře viděli, tedy lépe než dobře, a znali se s těmito fujtajblíky osobně, pak byste si měli dát pozor zejméně na Plasmodium falciparum, který je zodpovědný za osmdesát procent známých případů a asi devadesát procent úmrtí. Případně pak i na Plasmodium vivax, Plasmodium ovale, Plasmodium malaria, Plasmodium knowesli a Plasmodium semiovale. To je mi tedy pěkná famílie!

A jak na ně? Jak odolat? Nejdůležitější je zřejmě jako leckde jinde ochrana. Zde, na rozdíl třeba od HIV, ne nepropustná. Stačí síť zvaná moskytiéra postříkaná repelentem a preventivní podávání léků, jež se liší oblast od oblasti v závislosti na tom, kde co účinkuje, protože podobně jako kdejaký jiný malý prevít nebo český občan i tento parazit nejednou najde způsob, jak se efektivně vyhnout trablům. Což si my dovolit můžeme, na rozdíl od chudáků z třetího světa, pro něž je taková léčba cenově nedostupnou, kde je však malárie nejhojnější – tedy v Guinei, Botswaně, Burundi, Zambii a Malawi, tedy mé milované Africe. Kdysi sice bývala i u nás na jižní Moravě, respektive tehdy taky ještě u nás na jihu Slovenska, ale to bylo ještě před ekonomickou krizí. Dnes už vlastní malárii prakticky nemáme a chce-li ji člověk, pak aby se za ní plahočil pěknou dálku.

Ovšem abychom komárům z teplých krajů, jichž se podle některých názorů můžeme v budoucnu dočkat i u nás, bude-li pokračovat globální oteplování a jim tu tedy nebudou mrznout nohy, jen neláli: i malárie měla své plus. Plus takové, že doktoru Wagner-Jaureggovi vynesla dokonce Nobelovu cenu a nejednomu chlípníkovi úlevu. Protože až do poloviny minulého století se díky jeho nápadu malárií infikovali syfilitici, u nichž malárií vyvolaná horečka ničila i chudáka syfla. Ovšem všeho jenom dočasu: protože takto užívaná zprvu relativně neškodná odrůda malarického fujtajblíka byla učenlivá a posléze se naučila zabíjet i lidi. A tak ji musela vystřídat antibiotika.

Antibiotika, která pomalu počínají být stejným malérem, jako byla a je malárie. Ale to už je téma na jiné povídání.