Spála

Spála je nemoc vyvolávaná baktériemi Streptococcus pyogenes. Jedná se buď o spálovou angínu, při níž vyrážka následuje záhy po příznacích angíny, nebo o rannou spálu, kdy infekce vnikla do těla poraněním a k angíně tak vůbec dojít nemusí.

Průběh nemoci závisí na schopnostech toho kterého kmene streptokoků škodit lidskému organismu a vytvářet pyrogenní toxin, který je zodpovědný za vznik vyrážky a případně až toxického šoku. 

Spálová angína postihuje obvykle děti vě věku čtyř až dvanácti let, u osob starších a mladších je vzácnou. Dříve bývala nemocí leckdy i smrtelnou či zdraví (srdce, ledviny a klouby) těžce poškozující, díky antibiotikům se však statistiky v tomto ohledu výrazně zlepšily.

Zdroj nákazy

Zdrojem nákazy může být jedině člověk, jak pacient, tak přenašeč. Přičemž je nosičství pouze krátkodobou záležitostí, než tělo vytvoří protilátky a infekci samo zlikviduje. Nákaza však může dlouho přečkat i na různých předmětech a přenášet se pomocí těchto, a dále dýchacím či trávicím ústrojím stejně jako skrz porušenou pokožku.

Příznaky

Pokud vstoupí baktérie do těla ústy, vznikají během jednoho až pěti dní rychle příznaky angíny, v první řadě zchvácenost, bolest hlavy a břicha, zvracení, horečka, zimnice, problémy s polykáním, povlaky a čepy na mandlích, drobné skvrnky na patře, bělavě povleklý a později zčervenalý a olupující se jazyk, zvětšení tvrdých uzlin na krku, zrudnutí kůže na tvářích a její zesvětlení kolem úst, lesklé oči.

Spálová vyrážka má pak zpravidla podobu světle červených teček, může ale dojít i ke zdrsnění pokožky bez barevných změn. Vyrážka vzniká obvykle nejprve v podbřišku, pak na hrudníku, vnitřní straně stehen, v podpaží, loketních jamkách a jinde. Může vyvolávat svědění a tudíž svádět ke škrábání se a neklidu. Vyrážka mizí po asi čtyřech dnech, kůže poté rohovatí a olupuje se, někdy až po dobu několika týdnů.

Léčba

K léčbě se používají penicilinová antibiotika, jejichž účinek se dostavuje během dvou až tří dní, u těžkých případů je pacient hospitalizován a antibiotika se podávají injekčně. Proti svědění se mohou podávat i antihistaminika, na teplotu třeba paracetamol nebo ibuprofen, případně chladné zábaly. Kvůli velkému množství kmenů baktérií vyvolávajících spálu není možné očkování. 

K léčbě patří dále minimálně týdenní klid na lůžku, podávání dostatečného množství tekutin, kloktání a po léčbě ještě minimálně týdenní rekonvalescence. Nemocného je třeba oddělit od kolektivu, v případě výskytu mezi dětmi předškolního věku jsou tyto následně osm dní sledovány lékařem, osoby jsoucí v kontaktu s nemocným jsou vyšetřovány výtěrem na přítomnost streptokoka v těle a v případě pozitivního nálezu se i tyto osoby musí léčit antibiotiky. Pokud je výskyt spály u více jedinců v kolektivu, podává se dlouhodobě působící penicilin i osobám zdravým.

Komplikace

Pokud je léčba zahájena včas, nepřináší zpravidla komplikace. Zánět se ale může šířit i do nosních dutin, středouší, kostí i jinam, a proto se po léčbě vyšetřuje i moč, zda nedošlo k zánětu ledvin. Při neléčené spále může dojít i k poškození srdečního svalu, chlopní a kloubů, k poruchám nervové činnosti,…