Levné Česko

Pan Radana rozhodně nebyl žádná stará struktura, ale přesto mu naše současnost ne vždy přinášela uspokojení, když ji porovnal s „minulem“. A to zejména ve chvílích, kdy porovnával ceny.

Kdykoliv a kdekoliv narazil na nějaký ceník, počal láteřit a spílat zlovolným kapitalistům a vydřiduchům. Protože tohle za jeho mladých let nebývalo. Taková hanba, chtít po lidech takové hříšné peníze! Že se nestydí!V jeho rodném městečku už to znali všichni. Už patřilo k jakémusi folklóru, že kdykoliv přišel do obchodu, počal lamentovat nad cenovkami. A stejně tradičním pak bylo, že i když měli všechno, stejně nakoupil jenom polovinu toho, co mu manželka napsala na lísteček.

Protože přece ty šizuňky nebude podporovat! To by musel být blázen!

A pak onoho dne… Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Ba dalo by se říci, že spíš přijde blesk z čistého nebe než toto!

Pan Radana chodil po návsi a všem na potkání vyprávěl cosi o skvělých podnikatelích. O dokonalé nabídce a ještě dokonalejších cenách.
Místní se dokonce začali obávat, zda se pan Radana nezbláznil, místní četník se začal podezřívavě rozhlížet po jeho zahrádce, neuvidí-li nějaké pochybné rostliny, a perlustroval všechny, kdo se kolem pana Radany byť i jen mihli, nejde-li náhodou o nějaké drogové dealery.

Protože tato změna v chování, to nebylo samo sebou.

A samo sebou to nebylo. To už muselo mít pádný důvod.

A onen důvod byl posléze odhalen. Nazýval se slevy v Česku a způsobil mezi místními hotové pozdvižení. Protože kdo kdy něco takového viděl? Tady nikdo. Moci si zajet dejme tomu do Jánských či Mariánských lázní, brázdit vody Vltavy, láznit se v Třeboni, užívat wellness (o čemž většina místních neměla ani potuchy, co to je, ale určitě něco úžasného, když to má cizí název), opájet se vínem na Znojemsku a jiných místech Moravy či se cítit přímo královsky při pohádkovém pobytu na zámku, projíždět se po letištní dráze, vydat se do jediného Švýcarska, kde se každý našinec domluví, tedy do Českého Švýcarska, dopřát si klid Lipenska nebo naopak ruch Prahy, mít se jako v ráji v Českém ráji a třeba… Dost dlouho by se dalo pokračovat.

Tedy zajet si tam, na tom by místním nepřipadlo divného nic, jenže ty ceny… Ty byly prostě bomba. A tak nemohl nenásledovat výbuch… nadšení.

A tolik nadšených lidí v onom městě snad ještě nikdy neměli. Ani za „minula“, když přivezli banány.